Muzeum v Železném Brodě je po roce opět přístupné veřejnosti, jedna síň patří Libenskému a Brychtové
Na originálně vytvořenou expozici skla láká městské muzeum v Železném Brodě na Jablonecku, které je po více než roční rekonstrukci přístupné veřejnosti od pátečního večera. Ředitelka muzea Petra Hejralová sdělila, že se při výběru vitrín a jejich nasvícení podařilo najít řešení, které nemají nikde jinde minimálně ve střední Evropě. Lákadlem muzea je i sál s monumentálními skleněnými tavenými plastikami dvojice Libenský - Brychtová, která proslavila Železný Brod po celém světě.
Město rekonstrukci muzea dělalo v projektu za 31,3 milionu korun, na který získalo dotaci 28,2 milionu z norských fondů. Většinu peněz použilo právě na stavební úpravy a proměnu expozic. „Stavebně se toho dělo hodně, ale hodně toho není vidět, protože to jsou technologie, které jsou schované ve zdech. Je tu úplně nová elektroinstalace, datové rozvody a infrastruktura, která nám pomáhá k lepšímu ovládání muzea, jako je dálkové rozsvěcení vitrín, světel. Máme tady moderní technologie, jako jsou dotykové obrazovky, a zcela na míru prototypové vitríny, které jsou asi unikátní v rámci střední Evropy," uvedla Petra Hejralová.
Vitríny jsou originální díky své konstrukci v kombinaci s nasvícením. „Architekty jsou koncipovány takovým způsobem, aby dávaly efekt difúzního osvětlení, které je pro účely expozice uměleckého skla naprosto fantastické, výjimečné," sdělila kurátorka muzea Lenka Jůnová.
Předtím muzeum k nasvícení exponátů používalo denní světlo. „To hrálo asi dominantní roli. Teď jsme to postavili jinak. Ta místnost je celá temná a svítí jenom vitrína se skleněnými předměty," doplnila ředitelka muzea. Expozice mají i jiné uspořádání. Nyní nejsou exponáty řazeny chronologicky. „Dávali jsme k sobě předměty, které spolu ladí barevně nebo různými technikami, které jsou příbuzné. Tím jsme chtěli umocnit krásu tvarů, barev, aby to lahodilo oku a návštěvníci měli z toho intenzivní vizuální zážitek," uvedla Hejralová.
Patrné to je nejen v části věnované železnobrodské škole, ale třeba i v expozici s takzvanými železnobrodskými figurkami. „Tady jsme si dali za cíl, aby se návštěvníci pobavili určitými skupinkami," sdělila Jůnová. V expozici tak například vznikl podvodní svět či myslivec, který je umístěný tak, že to navenek vypadá, jako by střílel na světlo v místnosti.
Jeden sál muzea je věnovaný asi nejslavnějším železnobrodským sklářům, což byli manželé Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Význam tohoto místa umocňuje i strop s grafickými výtvory, které jsou z doby postavení muzejní budovy, tedy 30. let minulého století. „My jsme během rekonstrukce zjistili, že byl podsvícený, tak jsme to nechali obnovit. A teď tu opět svítí po mnoha desítkách let," dodala Jůnová.
