Liberecké Thálie jsou předány. Bodovali tanečník Kolář, operní pěvkyně Vondrová a herec Stránský

Liberecké Thálie jsou soutěží, kterou pořádá samo divadlo F. X. Šaldy. O vítězích ale rozhoduje jen veřejnost. „Je to cena divácké oblíbenosti pro naše herečky a herce, tanečnice a tanečníky a zpěvačky a zpěváky. Tedy pro umělce v kategoriích činoherní divadlo, balet a opera. V této anketě hlasuje vždy od jara téměř do konce srpna pouze veřejnost a to buď přímo u nás v divadlech, kde máme k této příležitosti instalovány volební urny nebo online,“ popisuje za marketing divadla F. X. Šaldy Eleonora Kočí.

Koncem srpna pak divadlo hlasování ukončí, hlasy pro umělce sečte a připraví předávání cen Liberecké Thálie, které spojuje se zahájením nové divadelní sezóny.

Jednou ze tří oceněných se letos stala i nadaná operní pěvkyně Petra Vondrová. „Divácké Thálie si nesmírně vážím a jsem dojatá. Zpětná vazba od diváků, ať už po představení v divadle nebo tato jejich cena je pro naši práci nesmírně důležitá a samozřejmě opravdu potěší,“ prozradila bezprostředně po ceremonii. Za jakou svou roli si Libereckou Thálii u diváků vysloužila sice zůstává tajemstvím, nicméně sama operní pěvkyně by si přála, aby to bylo především za roli Feneny v operním dramatu Nabucco. „Do každé role dávám ze sebe 100 % , ale tahle je pro mě nejdramatičtější a nejsrdečnější. Protože hudba Giuseppe Verdiho je neskutečná a nosnost a síla této role je dechberoucí,“ prozrazuje čerstvá držitelka Liberecké Thálie v kategorii opera Petra Vondrová.

Se skleněnou plastikou Liberecké Thálie v ruce si pak uvědomila jednu zajímavou souvislost. Že je to přesně 20 let, kdy přebírala své vůbec první pěvecké ocenění v životě. „Přesně před dvaceti lety jsem v září vyhrála první ročník soutěže Zpěvák Kolínska, odkud pocházím. A teď po těch 20 letech si odnáším cenu Liberecká Thálie. Takže přesně za 20 let čekám další životní ocenění,“ dodává s úsměvem. A jaké by si přála? „Asi jako každý zpěvák si v hloubi duše myslím na tu klasičtější Thálii. Ale vím, že je přede mnou ještě velká cesta a strašně moc dřiny. Snad takové přání není moc troufalé,“ uzavírá skromně sólistka liberecké opery.