I během čtvrtého adventního víkendu můžete vyrazit na některé památky v Libereckém kraji, které má ve správě Národní památkový ústav. Adventní prohlídky, doplněné o výklad tradic v době adventní i vánoční, nabízí na Sychrově a Zákupech.
Prohlídky hradů a zámků mají nyní vánoční kouzlo – interiéry jsou nazdobené, provoněné vůní jehličí, cukroví i sušeného ovoce. Návštěvníci vidí nazdobené stromky i stromy úctyhodných rozměrů a dárky, někde zabalené, aby fantazie pracovala, někde nezabalené, protože zvyk balení dárků je poměrně nový. V Libereckém kraji nabízejí adventní prohlídky na zámcích Sychrov a Zákupy.
„Zámek Sychrov je otevřen denně, zavřeno bude pouze 24.-26. prosince. Od 27. prosince do 5. ledna bude možnost projít si nazdobený zámek pouze za asistence kustodů, volně,“ říká mluvčí NPÚ, ÚPS na Sychrově, Lucie Bidlasová.
Ještě čtvrtý adventní víkend je možné si tu užít víkendové prohlídky s průvodci. „Prohlídky začínají každou hodinu od 10 do 14 hodin. Vstupenky na prohlídky se dají zakoupit jak na místě, tak je možnost využít online nákup ,“ dodává Bidlasová.
Na 26. prosince připravili památkáři na Sychrově i vánoční koncert s díly Jana Jakuba Ryby, Johanna Sebastiana Bacha nebo Antonína Dvořáka v podání mezzosopranistky Andrei Tögel Kalivodové a basbarytonisty Radka Krejčího. Na klavír je bude doprovázet docentka Ladislava Kaspříková. „Tento koncert, po němž také následuje prohlídka zámku, je ale už bohužel vyprodán,“ dodává mluvčí NPÚ.
Také na celoročně zpřístupněném zámku Zákupy probíhají adventní prohlídky. Otevřen bude mimo pondělí 23. prosince každý den. „Zámek Zákupy zůstane otevřen i na Štědrý den a právě v tento den budou adventní prohlídky zámku nahrazeny prohlídkami pod názvem Císařské Vánoce - změní se nejenom interiéry, které návštěvník uvidí, ale také výzdoba a průvodcovské slovo. Na tuto štědrodenní prohlídku je vstup jen s předem zakoupenou vstupenkou. Nicméně prohlídky nazvané Císařské Vánoce budou poté na zákupském zámku nabízeny dále od 25. prosince do 5. ledna, vždy od 10.30 do 14.30 hodin,“ prozrazuje Lucie Bidlasová.
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či rozinkami.
Návštěvníci se zajímají také o stravování šlechty během Vánoc. „Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý den nehodovala nijak okázale, neboť se přísně dodržoval půst, aby lidé mohli podle tradice večer spatřit zlaté prasátko. V menu šlechtických rodin pro období vánočních svátků se nacházel například předkrm v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem. Smažený kapr se poprvé objevil v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z 2. poloviny 19. století, ale zavedení této tradice se váže spíše do období po vzniku Československa. Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno známý již ve středověké kuchyni. Na dnešní zvyklosti se upravoval netradičně - nasladko se silně kořeněnou tmavou omáčkou, pro jejíž přípravu se používal perník, med, sušené ovoce, pivo a víno. Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z vyskládaných koleček mrkve a pórku,“ vysvětluje ředitel ÚPS na Sychrově Miloš Kadlec.
V aristokratických kruzích se podávaly například i pečené telecí ledvinky s makaróny, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou. Jako sladká tečka se na šlechtický stůl servíroval pudink, lívance s rybízovou zavařeninou a strouhaným tvarohem či velmi oblíbený jablečný závin.
Zajímavostí je, že vánoční dárky se nebalily, byly volně položené pod stromečkem a nebylo jich nijak mnoho – v aristokratických kruzích knihy, ale také podobizny členů rodiny, psací či kuřácké potřeby, pro dámy šperky či drobné kusy nábytku, pro děti většinou dárky praktické, jako bylo oblečení, obuv, knihy, ale třeba také sáňky.
Foto NPÚ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
