Pýcha a předsudek jinak, s humorem a jako kus pro 6 hereček. Česká premiéra už dnes v Liberci

„Jane Austenová bývá často neprávem zařazována mezi autory takzvané červené knihovny a její dílo se tak řadí po bok románů, které si člověk kupuje na letišti nebo když cestuje. Ale to je skutečně nespravedlivé zařazení, protože do této kategorie Jane Austenová rozhodně nepatří. Byla na svou dobu mimořádně odvážná, vzdělaná žena s rozhledem, která pochopila, v jaké společnosti se nachází, znala tehdejší konvence, a i přesto se rozhodla, že se nenechá obrat o svůj vnitřní svět a bude psát. A psala o tom, co velmi důvěrně znala a většinu čehož sama prožila. Nebyla tedy jako Karel May, který sedíc v Německu psal o indiánech,“ říká režisér nového zpracování adaptace, nazvaného „Pýcha a předsudek … nebo tak něco“ Jakub Nvota.  

Slavná předloha z pera Jane Austenové, pozoruhodné ženy

Když Jane Austenová (1775–1817) píše Pýchu a předsudek, za Lamanšským průlivem zuří Velká francouzská revoluce (1789–1799) a Británie pod vládou Jiřího III. je s Francií ve válečném stavu. Po celé zemi jsou ubytované regimenty, tři z šesti bratrů Jane ve válce bojují. Dvacetiletá Jane a její starší sestra mají ale svůj vlastní boj. Najít si obživu znamenalo v té době jediné: ulovit manžela. A jako dcery venkovského pastora neměly ženichům do tohoto životního obchodu co nabídnout. Otec jim dal, co mohl: nepřiměřené vzdělání. Ale žádný dědický příjem. Neřešitelná situace takto vybavených žen je základem slavného románu, kde ovšem láska a mazaná tetička z Londýna překonají všechny překážky a dosáhnou happy endu v podobě tří svateb.

Samotné Jane Austenové se podařilo vítězství v daleko těžším zápasu. Po smrti otce se pětatřicetiletá rozhodne, že se postará o sebe, neprovdanou sestru i matku, vytáhne z pod postele své rukopisy a vlastním nákladem a anonymně vydá oba své nejslavnější romány – Rozum a cit (roku 1811) a Pýcha a předsudek (v lednu 1813). Stává se uznávanou anonymní autorkou, ceněnou pro svůj humor a realistické zobrazení rodinného života, což bylo mezi módními sentimentálními romány převratné a osvěžující. Její dílo si oblíbí i princ regent (pozdější král Jiří IV.). Plné pracovní úsilí ovšem vydrží jen pár let, v létě ve svých jedenačtyřiceti letech umírá. A teprve tehdy její bratr Henry doplní další vydání úspěšných románů o stručnou životopisnou poznámku a skutečné jméno autorky.

Adaptace konečně využívá anglický humor, kterým je román prosycený

Skotská herečka Isobel McArthur román z roku 1813 přepsala do podoby romantické komedie s popovými hity pro šest hereček a svým kouskem suverénně dobyla londýnský West End. Inscenace, v níž sama autorka hrála, získala prestižní Cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku 2022 (a dvě nominace za herecké výkony). Vzápětí se komedie rozletěla po divadelních metropolích světa a v Liberci ji uvidíte v české premiéře. „Vtip je v tom, že celý příběh rodiny Bennetových a milostných zápletek jejich pěti dcer odvypráví šest služek mezi prostíráním tabulí, vynášením nočníků a stlaním postelí. Byly totiž u toho – a mají na happy endu také svůj podíl,“ říká mluvčí Divadla F. X. Šaldy (DFXŠ) Eleonora Kočí.

Adaptace tedy nabízí jedinečnou hereckou výzvu: každá ze služek ztvární nejen jednu z románových matek či dcer, ale také jejich mužské protějšky. Slavné „ženské literatuře“ se tak dostává hravého podhledu a ironie, které by bezpochyby pobavily i samotnou Jane Austenovou.

Pod vedením režiséra Jakuba Nvoty se v hereckém maratonu s charaktery Austenové utkají Veronika Korytářová, Karolína Baranová, Jana Stránská, Eliška Jansová, Kateřina Kornhäuserová a letošní absolventka DAMU Barbora Bolíková jako host.

Veronika Korytářová kupříkladu ztvární jak neurotickou matku Bennetovou, která musí provdat dcery, aby nepřišla o střechu nad hlavou, tak nepřístupného a zamilovaného intelektuála pana Darcyho. „Můžete se tedy těšit na krajní herecké proměny přímo před vašima očima – a samozřejmě i na pravou romantickou komedii, ze které všechny ty filmové dodnes čerpají,“ slibuje Kočí.

Režisér nespolupracuje s libereckým divadlem poprvé

Režisér Jakub Nvota už liberecký soubor zná. „V DFXŠ režíroval v minulosti například velmi silný ženský současný příběh Mikve, klasickou Shakespearovu tragédii Král Lear, která je především o pánské šatně a adaptaci románu Želary Květy Legátové. A právě důvěrná znalost souboru a výborných ženských hereček stojí za tím, že dramatizaci hry Pýcha a předsudek svěřil právě Liberci,“ podotýká dramaturgyně představení Lenka Chválová.

Premiéru, a to i českou, bude mít Pýcha a předsudek…nebo tak něco dnes od 19 hodin v Šaldově divadle. Druhá premiéra je pak na programu v neděli 8. února. Další představení jsou plánována na 12. a 20. února, 6. a 31. března, 22. dubna, 6. a 20. května a 10. a 14. června.