Nobelova cena je každoročně udělována za zásadní vědecká odhalení, technické objevy nebo přínos pro lidstvo. Uděluje se významným osobnostem z okruhu fyziky, chemie, fyziologie a lékařství, literatury a za mírové snahy. Jak to tedy letos dopadlo?
David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz
V oboru fyziky byli oceněni tři muži, všichni tři působí v USA a všichni pochází z Velké Británie. Jejich zaměřením je fyzika kondenzovaných stavů. Co si pod tím představit? Jde vlastně o zkoumání exotických stavů hmoty a jejich vlastností. Je to samozřejmě extrémně složitá problematika, kterou laik nemá šanci pochopit, ale jde v zásadě o to, že Thouless, Haldane a Kosterlitz zkoumali, jak se chová určitý druh hmoty po extrémním chlazení. Výsledkem je, že v takových stavech se materiál stává supravodivým, tedy schopným vést elektrický proud beze ztrát. Jejich výzkum je ale mnohem a mnohem komplexnější.
Fraser Stoddart, Jean-Peirre Sauvage, Ben Feringa
Opět trojice vědců, tentokrát všichni Evropané. Samozřejmě opět nepřišli s ničím triviálním a snadno uchopitelným. Stoddart, Sauvage a Faringa dokázali vytvořit něco, co bychom ještě nedávno považovali za sci-fi. Jde v zásadě o miniaturní molekulární stroje – „nanoboty“. Jsou to vlastně pohyblivé molekuly, ale ne ve smyslu, že by se pohybovaly z místa na místo, ale spíše se pohybují jaksi vnitřně. Pohybují svými částmi, a to dokonce i na přání.
Jošinori Ósumi
Jedenasedmdesátiletý japonský biolog se stal nositelem Nobelovy ceny za práci, kterou věnoval vysvětlení takzvané „autofagie“, tedy sebe-požírání, lidského těla. Jde o procesy, kdy naše tělo rozkládá a znovu využívá bílkoviny například během hladovění. Tento výzkum má také velký medicínský význam. Poruchy autofagie totiž doprovází některá vážná onemocnění jako například Parkinsonovu chorobu.
Juan Manuel Santos
Na toto ocenění bylo letos nominováno rekordních 376 jednotlivců a organizací. Volba nakonec padla na kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose, který dokázal dojednat příměří s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), a ukončil tak více než padesát let trvající občanskou válku. Zmiňovaná válka připravila o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců a dalších téměř šest milionů vyhnala z domova.
Bob Dylan
Přesto, že jména všech laureátů jsou už známa delší dobu. Poslední otazník se rozplynul až v sobotu 29. října. Švédská akademie věd, která ocenění uděluje, se rozhodla ocenit Boba Dylana, ten se ale neozýval, nebylo možné se s ním spojit, a tak se začali množit spekulace, zda Nobelovu cenu přijme. Přijal. Ocenění si vysloužil za vytváření nových poetických výrazů v americké písničkářské tradici. Jde o vůbec prvního hudebníka, který Nobelovu cenu získal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
