Doba „bezvládí“, kdy do jmenování nové vlády funguje po volbách stará vláda v demisi, se v České republice obvykle měří v týdnech. To je na evropské poměry relativně málo, rekordmanem v době bez vlády je Belgie, kde sestavení vlády po volbách v roce 2010 trvalo rekordních 541 dní.
V České republice je proces poměrně jednoduchý: Prezident nejprve jmenuje premiéra, posléze pak na návrh premiéra jmenuje zbytek vlády. Vláda musí do třiceti dnů od svého jmenování podat žádost o vyslovení důvěry. Důvěru vláda dostane, pokud pro vyslovení důvěry hlasuje většina přítomných poslanců. Naproti tomu pro vyslovení nedůvěry je třeba většina všech poslanců.
To znamená, že důvěru může dostat i menšinová vláda v případě, že poslanci jedné, nebo více opozičních stran opustí před hlasováním sál. Tento postup byl použit v letech 1996 a 1998 a spekuluje se o něm i nyní.
Nejdelší období mezi volbami a ziskem důvěry bylo v roce 2006, jelikož volby tehdy skončily patem. První vláda Mirka Topolánka tehdy těsně nedostala důvěru, což byl zatím jediný případ, kdy se tak stalo. Poměrně dlouho sestavování vlády trvalo také po volbách v roce 2013. To bylo způsobeno několika faktory. Jednak vnitrostranickými půtkami v ČSSD (tzv. Lánský puč), dále pak spory mezi koaličními stranami o rozdělení křesel a také pomalým postupem prezidenta Zemana.
Pokud tedy nedávno prezident Zeman řekl, že by podle něj mohla vzniknout vláda s důvěrou někdy během dvou, možná tří měsíců, znamenalo by to trochu delší dobu než obvykle, ale ne o moc.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
