Liberecká nemocnice začala k plašení holubů využívat dravce

Nemocnice původně zvažovala, že heliport ochrání pomocí sítí. To by ale bylo drahé a neestetické. "Náklady by byly kolem půl milionů korun, toto je výrazně levnější," uvedl za nemocnici Jan Beneda. Od dravců si v nemocnici slibují, že ochrání před znečištěním nejen heliport, ale také ostatní budovy v areálu. Snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví pacientů. Holubi jsou nositeli některých nákaz bakteriálního původu, například salmonelózy. V jejich peří žijí také parazité - čmelíci.

Nemocnice využívá služeb zkušeného sokolníka Alexandra Vrágy. K plašení holubů používá sokola, káně, případně jestřába. "Jde o vrcholné predátory holubů, kteří si jejich přítomnost intenzivně uvědomují a po nějakém čase začnou lokalitu opouštět," uvedl Vrága. Zhruba dva až tři měsíce bude do areálu nemocnice jezdit každý den na dvě až tři hodiny, poté obvykle postačí dravce vypustit jednou za dva až tři dny.

Dravci zatím v nemocnici žádného holuba neulovili, sokolník to vítá. "Větší význam má, když proženou hejno, než když uloví nějakého jednotlivce," uvedl. Při plašení holubů používá Vrága i takzvaná vábítka, na něž dravec útočí. "Člověk to vnímá jako atrakci, holub ale pozná, zda se jen prolétává. Když vidí, jak útočí, začíná si to spojovat s jistým nebezpečím," řekl. Vrága zároveň začal s monitoringem populace holubů v centru města. "To číslo je obrovské, jsou jich stovky a stovky," uvedl.

Původně žili městští holubi ve skalách, proto jim město připomíná domovské prostředí. Ptáky ve městě také neohrožuje přirozený predátor a mají tam dostatek potravy. Akční rádius holubů je podle sokolníka značný. Aby mělo plašení efekt, je potřeba ho provádět na větším území. Přemnožení holubi trápí i radnici, se sokolníkem se proto také domluvila na spolupráci. "Začneme nejpozději 1. dubna," uvedla náměstkyně primátora Karolína Hrbková (Změna pro Liberec). Dravci budou holuby plašit v centru města a na sídlišti Dobiášova. Město osloví i majitele nemovitostí. "Chceme, aby zabezpečili budovy, aby holubi neměli možnost hnízdit a vyvádět mladé ve velkém počtu. Jinak plašení nebude mít očekávaný účinek," dodala Hrbková.

Cílem je dostat holuby na okraj města, kde žijí dravci. Ti se ve městě moc nevyskytují, je to pro ně nevlídné prostředí. Pokud nemají speciální výcvik, je u nich vysoké riziko zranění nebo usmrcení. "Dravci musí být navyklí na ruch velkoměsta. Musí být perfektně vylétaní v tomto prostředí. Tím snižujete riziko, že se vám dravec zabije třeba o elektrické dráty, výlohy, okna," dodal Vrága. Průměrná doba speciálního výcviku trvá asi půl roku. Trénink ale musí pokračovat po celou dobu života dravce.