Japonská firemní kultura? Po zkušenosti z Afriky a Ruska bych neměnil, říká Zoran Jankulovski

Po převratu jste deset let pracoval ve vedení jihoafrické pobočky Fordu, nyní řídíte česko-slovenskou pobočku japonské firmy. Nakolik se japonská kultura, včetně té firemní, liší od toho, co jste poznal v Africe?

V managementu Fordu působili v 90. letech, kdy jsem v Jihoafrické republice žil, pouze běloši: místní bílí přistěhovalci, Evropané a Američané. Způsob vedení firmy, hierarchie i komunikace tak byly v podstatě evropské. Měli jsme poměrně velkou volnost v rozhodování. Své nápady a aktivity jsme mohli realizovat prakticky hned, samozřejmě jsme je následně museli obhájit – v tom se zkušenost z Jihoafrické republiky do roku 1996 podobá té, kterou máme z evropských společností, a naopak se zásadně liší od zkušenosti s japonským managementem.

Hlavní rozdíl spočívá v tom, že japonská firma má přísně stanovenou hierarchii, jinak stavěnou vnitrofiremní komunikaci i firemní kulturu. Jakékoliv nápady, názory či třeba návrhy změn se prosazují hůře. Na druhou stranu jsou Japonci velmi pracovití a velmi loajální. To platí stejnou měrou pro zaměstnance, pro šéfy i pro nejužší vedení: Japonci například většinou pracují vysoko přes důchodový věk. Člověk, který mě do Hitachi Koki přijímal, už tenkrát pán po sedmdesátce, pro firmu pracoval ještě dalších sedm let. Nemusel, ale chtěl pracovat. Odlišností bychom našli ještě mnohem víc.

Abych zmínil alespoň pár příkladů za všechny: nadřízený chodí do práce vždy hodinu před oficiálním začátkem pracovní doby a končí vždy později. Vše, co japonské vedení slíbí, také bezezbytku splní. Nastavená pravidla se přesně a striktně dodržují jak ze strany managementu, tak ze strany zaměstnanců. Kdo se nedokáže podřídit, dlouho ve firmě nevydrží. Všichni ostatní jsou dobře motivovaní – finančně i kariérně. Pracovní i mzdové podmínky zaměstnanců se nemění ani v období krize. Všechny tyto faktory přispívají k velmi nízké fluktuaci a vysoké loajalitě zaměstnanců.

Daří se ve firmě svázané tak přísnou hierarchií navázat osobní vztahy a přátelství?

Vztahy mezi nadřízenými a podřízenými jsou velmi korektní, až komisní a firemní kultura nějaké sblížení vlastně neumožňuje. Přesto mám ve firmě mnoho přátel. Spojilo nás společné hobby: železniční a letecké modelářství. Modelářství je v Japonsku hodně rozšířeným koníčkem a já sám jsem vášnivý železniční modelář. Pracuju pro Japonce už 19 let, ale do Japonska jsem se podíval až díky tomuto koníčku.V roce 2005 jste zakládal ruskou pobočku Hitachi Koki v Moskvě. Daly by se krátce shrnout pracovní zkušenosti s ruskou kulturou a ruskými firmami?

V Rusku jsem strávil jen několik týdnů, musím ale konstatovat, že myšlení a mentalita lidí tam byla podobná jako u nás v osmdesátých letech. Pokud jste neměl správné kontakty a patřičně je nezainteresoval, nebylo možné se pohnout z místa. Přístup a zodpovědnost pracovníků, které jsme pro práci najímali, byly děsivé. První obchodní manažer pro rozsáhlou oblast Moskvy se například domníval, že bude stačit pro firmu pracovat pouze v úterý a ve čtvrtek.

Firma Hitachi Power Tools se na konci loňského roku vyčlenila z rodiny Hitachi: vlastníkem se stala americká finanční společnost KKR a značka se mění na HiKOKI. Jak se to dotkne podnikání firmy v České republice a na Slovensku?

Nový majitel má velké plány. Chce přirozeně posílit image značky a získat větší podíl na trhu. Firemní struktura a hierarchie zůstává. Naše nářadí bude stejné, a navíc nabídneme už letos několik technologických novinek. Jedinou změnou, kterou naši zákazníci na první pohled ani nezaznamenají, je logotyp. Stejné písmo, stejné barvy, jiné bude jen jméno.

A když mluvíme o změnách: nepřemýšlíte o nějaké změně také vy?

Společnost Hitachi si až doposud vždy uměla vážit svých zaměstnanců. Dokázala nabídnout podmínky i motivaci na takové úrovni, aby si zajistila jejich důvěru a loajalitu. Já jsem zároveň skálopevně přesvědčen, že naše výrobky nemají na trhu konkurenci, což jsem si ostatně za ta léta u firmy mohl mnohokrát vyzkoušet. Nemám tedy důvod přemýšlet o změně a věřím, že to tak i zůstane.