Při odtěžování usazenin v zámeckém rybníku ve Frýdlantu na Liberecku se našlo 42 převážně zlatých mincí z 16. a 17. století. Podle archeologů jde o majetek značné hodnoty, za který se daly koupit i nemovitosti. Poklad se stal součástí nové expozice na zámku.
„Návštěvníci ho uvidí poprvé v sobotu při hradozámecké noci,“ řekla kastelánka zámku Jana Pavlíková. „Každý hledá poklad. My jsme ho sice nehledali, ale našli," uvedla. Nevybavuje si, že by se někdy na zámku mincovní poklad v minulosti našel.
Mince se podařilo najít loni při odbahňování rybníka, který byl revitalizován za osm milionů korun. Nález drželi archeologové v tajnosti, aby nevzbudili pozornost hledačů s detektory kovů. Dnes už je rybník opět napuštěný. Kdo poklad do rybníka před nějakými 370 lety na konci třicetileté války ukryl, se neví. „To už asi nikdy nezjistíme," uvedla vedoucí archeologického průzkumu Renata Tišerová.
Poklad tam zřejmě ukryl někdo, kdo se obával nástrah třicetileté války, nebo některý z nekatolíků při nuceném odchodu z Čech po prohrané válce. Ve své době muselo jít podle Tišerové o velký majetek. „Jsou to investiční peníze. Není to něco, s čím by někdo chodil na trh. Za to se kupovaly nemovitosti nebo větší množství dobytka," uvedla.
Původně byl poklad uložený v keramické nádobě, z ní se dochovaly jen fragmenty. Nalézt se podařilo 36 zlatých dukátů a dvoudukátů a šest stříbrných mincí - půltolary a jeden čtvrtolar. „Typově je to běžné oběživo, které se používalo tenkrát ve Frýdlantu," dodala Tišerová. Jakou cenu mají nalezené mince dnes, nechtěla odhadovat.
Nejstarší datovanou mincí z pokladu je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528 a nejmladší mince pocházejí z roku 1642. Jde o dukáty Ferdinanda III. Naprostá většina minci z pokladu byla vyražena mimo české území, to ale v té době nebylo neobvyklé. Nejvzdálenějším "importem" je dvoudukát vyražený ve španělské Seville, hodně mincí je z Nizozemí a jsou tam i exempláře ze Saska, Uher či Sedmihradska.
V nové expozici jsou i další pozoruhodné nálezy ze dna rybníku, třeba revolver z konce 19. století, náboje, úlomky keramiky či dřevěné artefakty z mlýnského náhonu.
Mlýn byl pod zámkem od středověku, funkční byl zhruba 500 let až do roku 1915. „Měl sedm mlýnských složení, to znamená byl to velký mlýn," dodala archeoložka.
Zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším památkovým celkům v severních Čechách. První zmínka o něm je z počátku 11. století. Spojuje v sobě středověký hrad a renesanční zámek. Prohlídka nové expozice s pokladem bude stát 60 korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
