Liberec nebude usilovat o koupi pozemků po bývalé Textilaně v dolním centru města. Zastupitelé dnes rozhodli, že město nabídku nepodá. Podle dvou odhadů, které si nechala radnice vypracovat, má devítihektarový areál hodnotu 69 až 71 milionů korun.
Výkup areálu ve tvaru L prosazovali zejména opoziční Starostové pro Liberecký kraj. Podle nich jde o strategický pozemek. „Město si přímo určí, co v té lokalitě bude," uvedl zastupitel Starostů Jaroslav Zámečník.
Podle něj by se získáním pozemků mohlo město také vyvázat ze závazku, který učinilo před lety v souvislosti s rekonstrukcí tramvajové tratě, jež vede přes areál. „Město se zavázalo vybudovat inženýrské sítě a protihlukové stěny, je to investice za 20 milionů korun," dodal Zámečník.
Pro koupi pozemků ale hlasovalo jen deset z 35 přítomných zastupitelů. Kritici poukazovali na to, že jsou v areálu nevyřešené ekologické zátěže. Argumentovali, že město má nástroje, jak podobu areálu ovlivnit, i když pozemky vlastnit nebude. „Máme územní plán, máme územní studii," uvedl primátor Tibor Batthyány (býv. ANO).
Jeho náměstek pro správu majetku Tomáš Kysela (býv. ANO) upozornil také na to, že město nemá ani dostatek peněz na opravu svého majetku. Největší volnou plochu v širším centru stotisícového města koupila před 15 lety v dražbě za 90 milionů korun nizozemská společnost Liberec Real Estate. Do jejího holdingu patří pozemky dodnes, aktuálně jsou na prodej.
Radnice ví o šesti jiných zájemcích, z toho by dva měli být vážnější. Nizozemský holding plánoval, že místo textilky vybuduje obchodní a zábavní centrum za 1,2 miliardy korun. Nakonec svůj záměr neuskutečnil. Jiné využití pozemku se nenašlo, nejčastěji se mluvilo jako o místu vhodném pro byty či výstavbu nové nemocnice.
Textilní továrna se v areálu nacházela zhruba dvě století, na začátku 19. století ji založil Johann Liebieg. Za minulého režimu se proslavila pod názvem Textilana. Ještě na počátku 90. let 20. století byla největším výrobcem vlněných tkanin v republice, výroba v ní skončila v roce 2001, když Textilana nebyla schopna splácet své závazky. V dalších letech se prováděla demolice takřka všech budov v areálu, jako poslední přišel na řadu v roce 2005 osmdesátimetrový tovární komín. Zůstala stát pouze budova bývalé soukárny v jihozápadním cípu u Klicperovy ulice, která ve 30. letech 20. století dostala cenu za průmyslový design.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
