Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takzvaný syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.
Odborníci z Psychiatrické kliniky syndrom sledují od roku 2015. "Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed," uvedl psychiatr Radek Ptáček, který se v několika mezinárodních studiích zaměřuje na duševní zdraví pracovních profesí.
"Ze studií naší kliniky vyplývá, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídicí pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo nižší manažeři," dodal.
K nejohroženějším profesím podle něj patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté a soudci. Shodné pro ně je, že jde o profese spojené s odpovědností. Naopak velmi nízké riziko mají podle Ptáčka živnostníci bez zaměstnanců, pracovníci v rybářství a zemědělství a duchovní. "Zjistili jsme, že v České republice existuje severovýchodní vyhořelý region versus jihozápadní nevyhořelý," dodal.
Podle letošního výzkumu mezi 3500 učiteli se více než polovina považuje za ohrožené syndromem vyhoření a asi 65 procent jím skutečně ohrožená je. Asi pětina učitelů má vážné příznaky. "Nejvíc je stresuje ministerstvo, administrativa a školní inspekce. Také lékaře nejvíc stresuje administrativa," doplnil Ptáček.
Středně těžké až těžké depresivní symptomy podle přednosty Psychiatrické kliniky Jiřího Rabocha pociťuje asi 12 procent z 1100 oslovených lékařů a 22 procent z nich užívá psychofarmaka. Podle zahraničních studií mají lékaři také vyšší riziko sebevražd - lékaři asi 1,4krát vyšší než běžná mužská populace, lékařky asi 2,3krát než ostatní ženy. "V některých zemích začínají dbát o psychické zdraví lékařů, protože jsou to drazí odborníci a je škoda je ztratit," dodal Raboch.
"V České republice se podle našich průzkumů vyskytují závažné depresivní příznaky u sedmi procent populace. Celkem devět procent přiznává občasné sebevražedné myšlenky, jedno procento o sebevraždě vážně uvažovalo," uvedl Raboch. Asi 11 procent Čechů nyní užívá psychofarmaka, v posledních 15 letech jejich spotřeba významně narostla.
Pokud únava a dlouhodobý stres neodchází, prvním varovným příznakem je podle Ptáčka ztráta smyslu vykonávaného povolání a cynismus. "Každý tu prázdnou baterku někdy zažije. Jenom je otázka, jestli ji znova nabije nebo jede na tu prázdnou," dodal. Odborníci doporučují zaměřit se zejména na mezilidské vztahy, jejichž kvalita je hlavní faktorem životní spokojenosti.
"Základní doporučení je, abyste denně alespoň jednou vypojili 'vybíječe' a zapojili nějaké 'nabíječe'," uvedl Ptáček s tím, že nabíječem může být cokoliv, co člověku dělá radost, například sport nebo koníčky. Základními pravidly prevence syndromu vyhoření je oddělovat jasně práci od volného času, pěstovat vztahy a intimitu, dobře spát, mít správný životní styl, smysl života a koníčky.
"Existuje několik studií, které dokazují, že jestliže mimořádně exponovaným a mimořádně vystresovaným manažerům dáme dvou až tříměsíční volno, kdy s nimi budeme pracovat a relaxovat, tak se vrátí do práce zase s nabitou baterkou," dodal Raboch.
