Místo snahy o ochranu ovzduší, změna vyhlášky. Ministerstvo životního prostředí chce uhelným elektrárnám schválit 40% toleranci v měření toxické rtuti.
Pokud elektrárna nesplní limity na ochranu zdraví lidí, limity se jednoduše posunou. Tak se k problematice staví Ministerstvo životního prostředí. To dne 16. dubna 2019 zveřejnilo návrh změny vyhlášky, který by uhelným elektrárnám umožnil odečíst si 40 % z naměřených hodnot toxické rtuti jako "nejistotu měření". MŽP s návrhem přišlo bez konzultace se svou pracovní skupinou k velkým spalovacím zdrojům (v níž jsou kromě odborníků a zástupců elektráren také poslanci).
Návrh přichází příhodně v době, kdy Elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En podnikatele Pavla Tykače usiluje o výjimku z emisních limitů pro rtuť po roce 2021 a i bez nově navrhované tolerance chce vypouštět 3,5 násobek limitu.
Vyhlášku silně kritizují odborníci, podle nich pracuje ministerstvo přesně opačně, než by mělo. „Ministerstvo životního prostředí by mělo být tím, kdo razí princip předběžné opatrnosti z hlediska vlivů na zdraví a životní prostředí. Místo toho navrhuje pravý opak – aby výrazně nadlimitní vypouštění toxické rtuti bylo papírově v pořádku. A zrovna ve chvíli, kdy se miliardář Pavel Tykač snaží vyhnout povinnosti snížit emise z elektrárny Chvaletice a k tomu koupit od ČEZ a dlouhodobě provozovat největší zdroj rtuti v ČR, elektrárnu Počerady,“ prohlásil ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Vyhláška se týká všech velkých znečišťovatelů, emise rtuti jsou však u nás problémem zejména uhelné energetiky a jsou také jedním z důvodů, proč padesát let staré uhelné elektrárny musejí rekonstruovat bloky, které chtějí udržet v provozu. Česká energetika je v EU na 4. místě co do objemu vypouštěné rtuti. Na prvním místě je Německo a právě od něj se MŽP rozhodlo okopírovat úlevu pro velké znečišťovatele.
„Postup Ministerstva životního prostředí je přinejmenším zarážející. Na jedné straně ministr Brabec zřídil pracovní skupinu, kde nechává zástupce z řad poslanců, senátorů, nevládních organizací i průmyslu hledat řešení pro omezení emisí z velkých uhelných elektráren. A mezitím za zády této skupiny ministerstvo navrhuje legislativu, která umožní navýšení emisí rtuti o 40 %. Vrcholem absurdity je potom inspirace německou právní úpravou, ze které si MŽP vybralo jen část, která se mu hodí.” uvedla Laura Haiselová, právnička neziskové organizace Frank Bold, která se tématem dlouhodobě zabývá.
Vyhláška by měla provozovatelům elektráren umožnit, aby mohli od naměřené hodnoty znečišťující látky odečíst určité procento jako “nejistotu měření” a teprve takto uměle sníženou hodnotu porovnat s limitem. Ustanovení se již vztahuje na řadu znečišťujících látek, mezi které chce MŽP doplnit rtuť, a to s hodnotou 40 %.
Už samotný přístup, kdy se nejistota měření odečítá, je ústupkem provozovatelům uhelných elektráren. Ministerstvo životního prostředí tak přivírá oči nad situacemi, kdy se jedovaté splodiny vypouští naoko omylem. V Německu se jako nejistota měření neodečítá celých 40 % automaticky. Němečtí provozovatelé musí zjistit, jakou konkrétní chybu měření má jejich přístroj, a teprve tu mohou odečíst. Co je v Německu maximum, chce MŽP zavést jako normu.
„To, že s návrhem, který dovoluje více znečišťovat ovzduší rtutí, přichází Ministerstvo životního prostředí, je perverzní. Už samotná praxe plošného odečítání části naměřeného znečištění je ostudná a nelogická. Proto požadujeme změnu tohoto nesmyslného systému, který dává znečišťovatelům možnost škrtnout si u některých škodlivin včetně rtuti jen tak téměř polovinu naměřených emisí. Pokud provozovatelé elektráren odchylku měření chtějí odečíst, měli by mít podobně jako v Německu za povinnost zjistit, jakou skutečnou chybu jejich měření má. Jen tak zajistíme, že znečišťovatelé dodrží emisní limity a že se bude kvalita ovzduší zlepšovat.“ dodává tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Jedná se o nenápadnou změnu, která ale může mít velmi významný dopad na neplnění nových emisních limitů pro řadu uhelných elektráren v ČR, aktuálně zejména pro Elektrárnu Chvaletice.
Právě v těchto dnech Krajský úřad Pardubického kraje posuzuje její žádost o výjimku z emisních limitů pro rtuť, které mají být účinné v roce 2021. Elektrárna žádá o téměř čtyřnásobné zvýšení limitu – ze 7 µg/m3 na 25 µg/m3, to v praxi znamená, že by elektrárna po dobu osmi let vypouštěla namísto 117 kg rtuti až 422 kg ročně.
