Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně.
Na konci roku 2003 správa kvůli dluhu srážela část starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu 21 561 lidem. Přes 50 tisíc se jejich počet dostal v roce 2010, o čtyři roky později překročil 75 tisíc. Předloni mělo exekuci na penzi přes 85 tisíc mužů a žen. Letos v březnu jich bylo 90 418.
Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Mužům ČSSZ strhávala v průměru 2698 korun a ženám 2211 korun. Nejvyšší srážku v průměru měli muži v Moravskoslezském kraji, a to 3335 korun. Ze starobních důchodkyň se v průměru nejvíc kvůli dluhům strhávalo penzistkám v Olomouckém kraji, a to 2529 korun.
Exekuci na důchod mělo i 21 707 invalidních důchodců a 14 430 invalidních důchodkyň. Průměrná strhávaná částka u muže činila 1978 korun a u ženy 1980 korun. Nižší důchod kvůli exekuci mělo také 1334 vdov a 260 vdovců. Z vdovského důchodu se sráželo v průměru 1612 korun a z vdoveckého 1636 korun.
ČSSZ o exekučních srážkách nerozhoduje. Řídí se nařízením soudu či exekučním příkazem exekutora, nebo rozhodnutím ze správního, konkurzního či insolvenčního řízení. Srážení částky z důchodu může úřad ukončit až po splacení dluhu a úroků i nákladů řízení. Podle odborníků na dluhovou problematiku by ale ČSSZ mohla řadu exekucí nechat zastavit, a to kvůli neplatným rozhodčím doložkám z úvěrových smluv. Rozhodoval o tom Ústavní i Nejvyšší soud, který prohlásil rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách za neplatné v květnu 2011.
Právník Petr Němec na twitteru uvedl, že by ČSSZ mohla soudu navrhnout zastavení protiprávní exekuce, protože má k dispozici údaje z exekučních příkazů. „Proč ČSSZ osm let posílá zbytečně peníze úvěrovkám místo našim důchodcům a nemocným? Kdy se začne něco dít?" ptal se na twitteru advokát.
Toto je zcela zásadní věc! Technicky to zase není tak složité, stačí jen vyhledávač kombinace klíčových slov v exekučním příkaze, které exekutoři posílají ČSSZ jako PDF do datovky. Bum, exekuce k zastavení jsou na stole! https://t.co/vaBFeRzU5T
— Petr Němec (@SemSuchar) 10. května 2019
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na výtku reagovala tím, že vedení resortu už o možných řešeních jednalo. „ČSSZ musí tyto případy vyhledávat ručně a nemá na to personální kapacity. Potřebovali bychom na to desítky nových úředníků," uvedla Maláčová. Podle ní ČSSZ informace k exekuci a rozhodčím doložkám klientů neeviduje, úředníci by proto museli ručně procházet "stovky tisíc spisů, možná milion". Správa u konkrétních případů ověří, kolik času by to zabralo. Ministryně podotkla, že soudy mají povinnost neoprávněné exekuce zastavovat, měly by to tedy dělat automaticky. Maláčová o tom chce jednat s ministerstvem spravedlnosti.
Poté, co ministryně zprávu o schválení postupu ČSSZ při zastavování exekucí zveřejnila, požádala ministerstvo o podrobnější informace. Resort pouze zopakoval to, co předtím uvedla Maláčová. Sdělil, že ČSSZ může soudu dát podnět k případnému zastavení exekuce, nejdřív ale musí exekuční příkazy s rozhodčí doložkou sama vyhledat a situaci posoudit a vyhodnotit.
„Od května 2019 zahájí ČSSZ pilotní projekt, který má za cíl ověřit, za jakých personálních a technických podmínek by byl takový postup proveditelný, jak by byl časově a finančně náročný a zda by nedošlo k ohrožení provádění exekučních srážek z dávek důchodového pojištění v běžných případech," sdělila šéfka tiskového oddělení ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová. Kdy chce mít ministerstvo výsledky svého pilotního projektu, neuvedlo.
