Polsko odmítá, že by rozšíření těžby uhlí v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko česko-polsko-německé hranice mělo mít výrazný dopad na české území. Na dnešním veřejném představení záměru připustilo jediný, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Polská koordinátorka vyhodnocení vlivu na životní prostředí Anita Kulišová řekla, že tomu zamezí vybudováním hydroizolační stěny.
„Dodavatel je vybrán, v nejbližší době začnou práce na vytvoření tohoto bloku," uvedla Kulišová. Podle propočtu polských expertů by se hladina spodní vody měla poté zvýšit postupně až o šest metrů. Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka se ale obává, zda opatření bude fungovat.
„I polská strana připustila v diskusi, že toto asi nikde nevyzkoušela," řekl. Skeptičtí byli i další dnešní účastníci jednání.
Koncese pro důl Turów by měla vypršet v dubnu příštího roku. Skupina PGE jako vlastník ale chce těžbu prodloužit do roku 2044. Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Spodní část takzvané dobývky je nyní 30 metrů nad mořem, v cílovém stavu by to mělo být až 30 metrů pod hladinou moře. Předpoklad je, že do roku 2038 by se těžilo devět až 11,5 milionu tun uhlí ročně, poté mezi 3,5 až sedmi miliony tun ročně. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent dodávek energie v Polsku. Nejvyššího instalovaného výkonu elektrárny bude dosaženo v roce 2020, kdy bude uveden do provozu nyní budovaný blok s výkonem 450 MW a celkový výkon tak dosáhne 2000 MW, což je skoro pětina výkonu uhelných elektráren v ČR.
Těžba se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce u Hrádku nad Nisou. Tamní obyvatelé se obávají ztráty vody, zvýšené prašnosti a hluku i snížení hodnoty nemovitostí. Polská strana dnes nastínila, že chystá nebo již realizuje opatření, aby přeshraniční dopady byly minimální. Jde třeba o protihlukové stěny, omezení provozu v noci či pořizování tišších důlních strojů. Polská strana také tvrdí, že nebudou překračovány povolené koncentrace prachu v ovzduší.
Starosta Hrádku má pochybnosti. „Polská strana připouští minimum negativního a jsou přesvědčeni, že opatření, která navrhli a která se mají realizovat, budou dopady eliminovat. Nicméně já se přiznám, že zatím nevím," řekl Horinka. Na dotazy, zda bude Polsko kompenzovat případné dopady, dnes on ani další diskutující odpověď neslyšeli. „Jsme ale připraveni kompenzovat," řekl ředitel dolu Slawomir Wochna. Podle něj ale kompenzace nebyly tématem dnešního projednání. Veřejné projednávání vlivu na životní prostředí se uskuteční ve čtvrtek 19. září v polské Bogatyni a setkání českých a polských expertů k Turówu 3. a 4. října. Proti plánovanému rozšíření dolu podali lidé na české straně hranice zhruba 5000 připomínek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
