Nevybuchlá letecká puma ze druhé světové války, kvůli které bylo ve středu v Liberci evakuováno asi 5000 lidí, byla nejspíš z náletu sovětských bombardérů z 9. května 1945. Válka sice skončila den předtím, Liberec byl ale stále německé město. Uvedl to Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se uvedeným obdobím zabývá.
„Rudá armáda bombardovala opevněné body, které byly v Liberci, a ústupové cesty německé armády," řekl Ivan Rous. Kolik bylo tehdy svrženo bomb, se podle něj přesně neví.
Podle výpovědí pamětníků bombardéry útočily z malé výšky několika set metrů. „Pravděpodobně tím, že to shazovaly z malé výšky, se bomby nestačily aktivovat. Proto se nejvíc nalézají v oblasti kolem ulice České mládeže, kde byla německá kolona, která chtěla přejet přes Rašovku za Ještědský hřbet," řekl Rous.
Liberec byl za války hlavním městem říšské župy Sudety, jeho obrana se začala připravovat dva měsíce před koncem války. „Vznikaly různé pancéřové překážky, barikády, kterých bylo kolem stovky. Na obranu Liberce spěchaly i zbytky dvou německých tankových divizí," uvedl historik.
Co se dělo 9. května 1945 ve městě, je zachyceno v jednom z Příběhů ulic Liberce. Například Oskar Kraus v nich vzpomenul: „Přes nás to práskli do střechy, to prostříleli a my jsme se radši přesunuli do lesa, na Špičák. Vždycky lítali půl hodiny, házeli bomby a obraceli to ke Krkonoším nebo k Frýdlantu. Ze Špičáku jsme měli krásný přehled, a tak jsme koukali, kam to hází. Bomby spadly v ulici Český mládeže, za tratí po levé straně, u nás na zahradě taky spadly dvě bomby (V Cihelně 283). U krematoria spadly bomby, v Rochlici u nádraží, potom jsme viděli, jak stříleli v aleji na Dlouhý most. Celý den lítali a stříleli."
Podle Rouse to byl za války jediný nálet na Liberec. „V roce 1944 chtěli Liberec bombardovat spojenci, ale tehdy k tomu nedošlo. Měly být bombardované Lidové sady, kde bylo shromaždiště techniky, pak horní i dolní kasárna a dvě továrny," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
