Středa 10. 6. 2026 | Svátek má Gita
Přesně v 5:19 vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha, nastal zimní slunovrat a začíná astronomická zima. Noc byla na severní polokouli nejdelší v roce, od této chvíle se začnou dny prodlužovat až do letního slunovratu. V prvních dnech zimy se ale teploty udrží nad nulou, nejvyšší denní teploty by mohly dosáhnout až osm stupňů Celsia. Za mrazem a sněhem musejí lidé na hory, v nižších polohách očekávají meteorologové občasný déšť.
Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince.
Pozvolné prodlužování dne komentují pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá."
Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo pouze 22 hodin, předloni 37 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 311 hodin.
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
