Mezinárodní den žen je mylně spojován s minulým režimem v Československu, pamětníkům a hlavně pamětnicím se vryl mezi vzpomínky hlavně kvůli červeným karafiátům a bujarým oslavám na pracovištích. Znova se trend oslav žen vrací s původní myšlenkou, díky které na začátku 20. let minulého století vznikl. Návrat oslav MDŽ si pochvalují také obchodníci, oproti svátku svatého Valentýna mají třikrát větší tržby.
Dnešní den v kalendáři patří všem ženám i dívkám, na osmého března totiž spadá Mezinárodní den žen. Obecně si tento den spousta lidí spojuje s československým socialistickým režimem a MDŽ považuje za umělý komunistický svátek, především kvůli bujarým oslavám na pracovištích a také rudým karafiátům, které naše babičky a maminky dostávaly.
Na dřívější oslavy MDŽ mnohé z žen nevzpomínají příliš nadšeně. V podnicích totiž tento svátek slavili převážně muži - a to štědrou porcí alkoholu a bujarými večírky.
„MDŽ býval pravidelně jeden z nejhorších dnů. Oslava to sice byla, ale ženské ji musely připravovat. V kanceláři se sešli všichni podnikoví vedoucí a my jim musely vařit kafe, zařizovat chlebíčky a zákusky a hledat všude možně vázy, protože už nebylo kam dávat květiny. Strašně se tam pilo, odcházely jsme až pozdě večer, až jsme po nich všechno uklidily,“ vzpomíná na MDŽ bývalá zaměstnankyně Zbrojovky, paní Jaroslava Kučerová.
Pětasedmdesátiletá Emílie vzpomíná na Mezinárodní den žen podobně. Z podnikových oslav utíkala domů od opilých vedoucích k dětem a dodnes červené karafiáty nemůže ani vidět. Sama ale všem ženám v rodině pravidelně pořizuje trvalky v květináčích.
Starší ročníky vzpomínají i na přehlídky s pionýry a verši zástupkyň Svazu žen, kde se žena oslavovala především jako pracující, jako bojovnice za socialismus a mír. Tím se za socialismu nahrazoval Svátek matek, který komunisté potlačovali. Vrcholem podobných událostí bylo setkání s prezidentem a významnými komunistickými představiteli přímo na Pražském hradě v předvečer MDŽ jako pocta pro vybrané pracovnice, které převyšovaly pracovními výsledky ostatní.
V Česku se MDŽ přestalo slavit po revoluci v roce 1989, do kalendářů se oficiálně vrátil jako významný den až v roce 2004. Obliba tohoto svátku se nyní opět vrací a už několik let je na vzestupu. Kromě toho, že je společnost stále otevřenější a o rovnoprávnosti pohlaví se stále častěji mluví, trend oslav MDŽ podporují i obchodníci, kteří chtějí zvýšit své prodeje. E-shopy zaznamenávají téměř trojnásobně větší poptávku po květinách, než na svátek svatého Valentýna.
Podle Asociace komunikačních agentur jsou právě svátky jako MDŽ nebo Valentýn příležitostí, jak nalákat více zákazníků.„Tak jako kdysi populárnější Svátek matek, tak později Valentýn a dnes opět i MDŽ jsou firmy připraveny marketingově uchopit. Valentýn znašeho pohledu zatím vítězí – objevují se speciální kampaně , balení a nabídky. Je to přirozená reakce na potenciální poptávku. Konečně připomínka jmenin napsaná křídou na tabuli každého květinářství není v zásadě nic jiného,“ uvádí Marek Hlavica, ředitel AKA.
Rudé karafiáty, utěrky a ručníky od ROH (Revoluční odborové hnutí) v dnešní době vystřídaly růže a čokolády nebo přání. Kvůli vládním opatřením lidé nemohou se svými polovičkami oslavit tento den v restauracích nebo vyjít za kulturou, sázka na jistotu jsou tedy e-shopy. Úspěch slaví i parfémy, knížky víno nebo dekorační předměty. Lidé ale nakupují osobně i přes pandemii, i dnes se před nejedním brněnským květinářstvím tvořily fronty.
Neziskové organizace připomínají, proč bychom Mezinárodní den žen měli skutečně slavit. Kromě zmiňované rovnoprávnosti zmiňují i nespravedlivé zacházení se ženami nejen v České republice, ale například nyní aktuálně v sousedním Polsku, kde vláda loni striktně zakázala potraty v jakémkoli stádiu těhotenství, i v případě závažného poškození plodu. Polské ženy už měsíce stávkují za svá práva rozhodovat o vlastním těle. Česká vláda na konci letošního února rozhodla, že občanky Evropské unie mohou v Česku legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství, čímž se rozhodli ženám v nouzi pomoci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Mám 70 let tak něco pamatuji. U nás vždy na MDŽ byl večer zábavy kde hrála hudba , tančilo se. Odbory zaplatily občerstvení a jídlo. Odbory přispívali na různé akce jako návštěva pivovarů, lihovarů a historických památek. Také přispívaly dobrovolným dárcům krve. Měli jsme letní tábor v Bulharsku, v zimě se mohlo jezdit na Jasnou v Nízkých Tatrách. Na přehrady. Na to vše přispívaly odbory. Po 89 vše zaniklo.
