Na uplynulé letní prázdniny určitě nikdy nezapomene rodina čtyřapůlletého Eddieho. Konkrétně na 17. srpna, kdy malý Eddie, místo toho, aby si hrál se svými kamarády, rodiči a bráškou, během pár hodin skončil v nemocnici, kde strávil ještě řadu dalších týdnů.
Byl to již třetí den, co Eddiemu nebylo dobře. Chlapec dva dny před osudným dnem zvracel, tak s ním maminka Tereza pro jistotu jela na pohotovost. Tam ji uklidnili, že se jedná jen o virózu a poslali ji domů s doporučením, pokud by se do druhého dne stav Eddieho nelepšil, aby jeli přímo na infekční oddělení.
Eddieho stav se však nelepšil, stále zvracel, měl světlé rty, stěžoval si na bolesti hlavy, byl velmi unavený a apatický. Proto maminka jela se svým synem zpět do nemocnice, kde lékaři usoudili, že se může jednat o zánět mozkových blan.
Když se Eddieho lékaři ptali, co ho bolí, již nereagoval a neodpovídal. Lékaři se začali připravovat na lumbální punkci a udělali odběry na možné virové i bakteriální příčiny. Virus se sice neprokázal, ale lumbální punkce nedopadla dobře, proto se lékaři rozhodli pro CT vyšetření mozku. Mamince řekli, že bude trvat pár minut. Po deseti minutách však z pracoviště CT vyšetření nikdo nevycházel a nic se nezměnilo ani po delší době. Na pracoviště začali přicházet další lékaři a zdravotní sestra mamince řekla, že ošetřující lékař za ní za chvíli přijde.
Pak přišla diagnóza, která byla pro rodinu Eddieho zdrcující: Masivní krvácení do mozku a krevní sraženina v hlavní krční tepně. Eddieho museli okamžitě odvézt na sál, začít operovat a otevřít mu lebku, aby se měl otok mozku kam vyklenout, neutlačoval zbytek mozku a nenastala mozková smrt. Operace trvala několik hodin. Maminka se zhroutila a skončila v péči odborníků, aby nabrala sílu na verdikt lékařů.
Z operačního sálu přišel neurochirurg a mamince řekl, že operace technicky dopadla dobře, ale nález je obrovský. Eddieho mozek byl naplněný krví, proto začal boj o život. Eddie dostával každý den malé dávky léku na ředění krve a stále se čekalo, jak na něj bude reagovat. Jeho šance na přežití zůstávaly mizivé.
Byl tomu více než měsíc a Eddie v nemocnici stále bojoval. Otok mozku začal postupně ustupovat, ale lékaře znepokojovalo, proč mu mizí krevní destičky. Při další sérii vyšetření se v jeho krvi nalezly protilátky na covid. Prodělal jej bezpříznakově, přesto dohra postcovidového syndromu, který u něj propukl, byla katastrofická.
Eddie ale svůj boj nevzdal. Otok se natolik zlepšil, že mohl býl probuzený z umělého spánku. Pesimistické výhledy lékařů, že zůstane zcela nepohyblivý, se nenaplnily. Chlapec se začal postupně částečně hýbat a přetáčet na bříško. Když se na svou maminku poprvé usmál, všem se vrátila naděje. Podle lékařů má Eddie pravoustrannou hemiparezu, pravá noha je sice pohyblivá, ale kotník je na tom hůře. Pravá ruka je téměř nepohyblivá. Kvůli dlouhé hospitalizaci a umělému spánku svaly Eddieho atrofovaly.
Proto se Eddie nemohl dlouhou dobu postavit a nemohl ani chodit, pohyboval se pouze po kolenou. I když všechno vnímal, nemohl bohužel téměř vůbec mluvit. Dokázal říci pouze ano, nebo ne.
Maminka byla se svým téměř pětiletým synem téměř dva měsíce ubytovaná v nemocnici. Chodil za ním také jeho tatínek a mladší bráška Jamie. Vždycky je moc rád viděl, ale říci jsem jim to nedokázal. Všichni o něj s láskou pečovali a Eddie měl jedno velké přání - aby byl zase zdravý, aby mohl chodit, běhat, hrát si a být šťastný jako dříve. Podle lékařů má to nejhorší za sebou. Dokonce mu mohla být operativně uzavřena hlavička, protože otok mozku téměř zmizel. Přesto je před Eddiem ještě velký kus práce.
Když byl propuštěný z nemocnice domů, tak byli jeho blízcí šťastní. I Eddie byl moc šťastný, že začal pomaličku chodit a dokonce umí říci sedm slov. Jeho přání se tak alespoň částečně splnilo, ale nastaly u něj velké problémy s hlasivkami.
Domova si tak moc dlouho neužil, protože skončil znovu v nemocnici. Nyní si jeho rodina musela vyslechnout novou diagnózu - oboustranná paréza hlasivek neboli obrna hlasivek. Protože by se mohl ze vteřiny na vteřinu udusit, tak mu musela být provedena tracheostomie. Až se mu rána po tomto zákroku zahojí, dostane ještě mluvicí kanylu a bude propuštěný snad již na delší dobu z nemocnice domů.
Rodiče Eddieho s ním budou muset ještě hodně cvičit a rehabilitovat, aby se mu zlepšila chůze a hybnost rukou. Na zlepšení mozkové činnosti mu byla doporučena léčebná metoda – hyperbarická komora. Pro celkové zlepšení zdravotního stavu potřebuje podstoupit aplikace kmenovými buňkami. Také musí pravidelně docházet na logopedii, aby se s pomocí mluvicí kanyly rozpovídal. Nezbytné budou také nejrůznější zdravotní pomůcky.
Přes veškeré problémy, které Eddie prožil, dávají doktoři rodičům velkou naději, že by se mohl téměř uzdravit a být i bez trachestomie. To však obnáší intenzivní celoroční léčení, které není možné z velké části hradit ze zdravotního pojištění.
Pro rodiče Eddieho je to velmi těžké, i když žijí odděleně, oba mají o svého milovaného syna velký strach a bohužel nemají dostatek peněz na úhradu tak nákladné roční léčby.
„Proto jsme se rozhodli mladým rodičům pomoci a vyhlásit na všechno, co Eddie potřebuje, sbírku. Náklady na léčbu a zdravotní pomůcky v následném roce činí tři miliony korun,” dodává Anna Strnadová, předsedkyně správní rady nadace Život dětem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
