Kde rostou peníze? O tom si čtou děti od české autorky Denisy Proškové na Slovensku, v Estonsku, Bulharsku i v Číně

O penězích trochu jinak, racionálně i s citem

Před pěti lety šlo na českém trhu o úplně první knihu pro děti, která se věnovala finanční osvětě holčiček a kluků ve věku 6–9 let. Později se dané tématice začali věnovat i jiní, často bankovní domy, profesionální ekonomové, tato ale vybočuje. Je znát autorčina znalost dětské psychologie, zkušenost s psaním pro nejmenší čtenáře. Ve stručnosti: hlavními hrdiny knížky jsou Adam a Adélka Penízkovi, kteří žijí s maminkou Veronikou a s tatínkem Martinem společně v domě č. 3 v ulici jménem Lakomá. Rodiče dětí s pomocí tety Majky, provázejí Adélku s Adamem různými běžnými situacemi, které se týkají nakupování, hospodaření i vysvětlování. Například, že z výplaty rodič financuje nejen to co dítě vidí  a nahmatá (jídlo, oblečení) ale i fůru „neviditelných plateb“ – nájem elektřina, telefon…  Termíny jako je spoření, jsou vysvětlovány na pohádkách o veverkách nebo medvědech, které vypráví dospělí Penízkovi Adélce s Adamem. Děti by měly po přečtení chápat souvislosti mezi prací a získáváním peněz, vyznat se v základních finančních termínech. Ale nejen to. Autorskou knížku Denisa Prošková doprovodila třiceti ilustracemi a přináší víc než rámcovou orientaci ve světě peněz skvělou zábavnou formou. Která evidentně boduje i v cizině. A protože knížky pro 6- 9 leté děti by vždy měly mít i „něco navíc“, mohou si malí čtenáři některé ilustrace sami vybarvit.  

Kniha byla slavnostně zařazena za účasti autorky do knihovny University of North Carolina v USA. Při výuce ji používají i některé základní školy. Ocenili ji i rodiče, kteří se nenásilně učí hospodařit spolu s dětmi.

Termín finanční negramotnost je zbytečně arogantní

Kniha „se chytila“ podle odborníků právě tím, že autorka odmítá termín „finanční negramotnost a používá laskavější: „finanční bezradnost“. Proč?

„Nikdo neumíme všechno“, vysvětluje Denisa Prošková svůj přístup. „To že se učíme lyžovat nebo vařit a někomu to jde lépe a někomu hůře, nikomu nepřipadá divné. Že někdo s penězi hospodaří s lehkostí a bez problémů a někdo korunu neudrží a potřebuje poradit jak na to, nás ale překvapuje.“

Jakákoliv edukace - ať jde o lyžování, vaření nebo hospodaření - by měla probíhat s respektem a pochopením k dotyčné osobě. Nikdo není zvědavý na povýšené poučování. Proto mám osobní problém s dokola papouškovaným termínem „finanční negramotnost“. Čiší z něj strašlivá arogance. A jak všichni víme, arogance vzbuzuje odpor a nezájem o informace, i kdyby byly sebepravdivější. Tudy cesta k edukaci nevede. Tudy se kráčí jen k tomu, že se lidé stydí a bojí přiznat, že si s něčím neví rady. U vzdělávání  je důležitá otevřenost. Když chcete dětem, ale i  jejich rodičům sdělovat, jak zacházet s penězi, tak vlídně, přátelsky“, podotýká  Denisa Prošková, která již napsala a ilustrovala přes dvacet různých knih pro děti i dospělé.