Počasí dnes1 °C, zítra1 °C
Úterý 31. ledna 2023  |  Svátek má Marika

Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům je 90 metrů. I proto jsou Češi evropskou špičkou v třídění

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

EKO-KOM je autorizovaná obalová společnost, která byla v roce 1997 založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu.

Jak výrazně ovlivnila koronavirová pandemie třídění odpadu v tuzemsku?
Pandemie onemocnění covid-19 a s ní spojená opatření ovlivnila celou řadu každodenních činností, nevyjímaje třídění odpadů v českých domácnostech. Zejména první a druhé čtvrtletí obou pandemických roků zásadně změnila spotřebitelské chování. To se projevilo v produkci odpadního papíru, skla a kovů. Lidé trávili více času doma, častěji se doma stravovali, pravidelně vařili, využívali více služeb e-shopů, a tak dále. Díky tomu produkovali více odpadů, zejména obalových, než v minulých „nepandemických“ letech. V třídění některých komodit, konkrétně papíru a kovů, se projevil i vliv lockdownu, kdy byly uzavřeny sběrné dvory, výkupny surovin, a také uzavřeny školy. Důsledkem toho došlo ke snížení množství vytříděného papíru zhruba o devět procent, u kovů dokonce o 20 procent oproti trendu růstu z minulých let. Naproti tomu uzavření restauračních zařízení v průběhu první až třetí vlny pandemie přispělo ke zvýšení množství skleněných obalů v domácnostech a nárůstu skla v nádobových sběrech. Oproti očekávanému trendu růstu tak bylo celkově vytříděno zhruba o 11 procent více skla.

Jaká je aktuálně pozice Česka v celoevropském měřítku třídění?
Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty, pravidelně obsazuje první příčky. Máme u nás fungující efektivní systém sběru, vysoký podíl obyvatel, kteří pravidelně třídí odpady – aktuálně je jich 73 procent, hustou kontejnerovou síť, která je lidem k dispozici 24 hodin denně a průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům se pohybuje jen okolo 90 metrů.

Do boje s černými skládkami se můžete zapojit také vy. K řešení problému přispívá i speciální mobilní aplikace

Zná to nejspíš každý z nás. Procházíte se klidnou přírodou, užíváte si její krásu… a pak přichází studená sprcha, nad kterou zůstává rozum stát. Řeč je o odpadu, který hyzdí lesy, louky nebo dokonce park ve městě. Že jsou dnes černé skládky...

V třídění jakého materiálu jsou Češi premianti a kde mají mezery?
Dobrých výsledků dosahujeme v tom unijním srovnání v třídění obalů z plastů, papíru nebo skla. Rezervy máme v třídění kovových obalů. To je ale dáno jednak tím, že tyto obaly se v ČR začaly v obcích povinně sbírat až v roce 2015, a také tím, že kovové obaly se začaly v širším měřítku na tuzemském trhu pro balení používat až v posledních zhruba třech letech, zejména k balení nápojů. A západní Evropu, např. Rakousko nebo Německo teprve doháníme v třídění některých neobalových komodit, jako jsou textil, bioodpad nebo kuchyňské oleje, které se v ČR začaly sbírat teprve nedávno. 

Co se týče domácích statistik, nejvíce lidé třídí papír – v roce 2020 ho vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 21,4 kg. Druhé místo patří s více než 16 kg na osobu a rok plastům, za nimi následují sklo a kovy. Rezervy vidím v třídění nápojových kartonů.

Zkuste popsat, jak se za poslední roky rozšířila síť kontejnerů na tříděný odpad v tuzemsku. Co je zapotřebí ještě v tomto ohledu zdokonalit?Zahušťování kontejnerové sítě je v meziročních srovnáních zásadní, s každým rokem počty kontejnerů rostou v řádech desetitisíců. Aktuálně jich je již přes 640 tisíc, zatímco třeba před 10 lety (v roce 2012) jich bylo necelých 229 tisíc. Zejména v posledních 3 letech se velmi dynamicky rozrůstá síť sběrných nádob, kam je možné třídit kovové odpady. Nyní je jich po celé ČR již přes 100 tisíc, ale v roce 2018 to bylo jen něco málo přes 10 tisíc, v roce 2019 necelých 25 tisíc. Kovové obaly se ve stále větším měřítku sbírají dohromady i s jinými vhodnými komoditami, jako jsou plasty nebo nápojové kartony. Teď se ve spolupráci s obcemi zaměřujeme na zlepšování sběrné sítě především v lokalitách, kde je z různých důvodů potřeba třídění odpadů podpořit – ať už jde o intenzifikaci sběrné sítě, přenastavení systému třídění v dané lokalitě, větší osvětu a další nástroje motivující k lepšímu třídění odpadů.

V diskuzích se stále objevují názory, že recyklace vytříděného odpadu není dostatečná. Jaká je skutečnost? Kolik procent vytříděného odpadu se v tuzemsku recykluje?
V České republice se každoročně daří vytřídit a předat k dalšímu využití dlouhodobě přes 70 procent obalů uvedených na trh. V roce 2020 to bylo 76 procent, což je velmi dobré číslo. Míra recyklace jednotlivých druhů a typů odpadu pak závisí na jednotlivých komoditách – u kovů, papíru a skla bývá míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 procenty. U plastových obalů, které jsou nejkomplikovanější komoditou z důvodu velké různorodosti materiálů, to bývá méně, loni to bylo přes 40 procent materiálové recyklace. Ale rád bych zdůraznil, že i ty zbylé plasty jdou efektivně využít jiným způsobem, než materiálovou recyklací. Materiálově nevyužitelné odpadní plasty nacházejí využití při výrobě certifikovaných paliv pro cementárny nebo teplárny jako náhrada fosilních surovin. Nebo jsou ve spalovně přeměněny na zdroj tepla nebo energie. To vše považujeme za smysluplné využití odpadu, násobně lepší než jen uložení na skládku. Dle nové evropské definice však už výroba alternativních paliv pro cementárny není nadále považována za recyklaci, ale za energetické využití odpadů. 

Starým věcem nový život. Obliba re-use center roste napříč republikou, lidé zde vybaví domácnost prakticky zadarmo

Kam se starým nábytkem nebo nepotřebným nádobím? Nechtěné vybavení domácnosti dříve lidé automaticky vozili do sběrných dvorů, ve většině krajských měst však v posledních letech začala vznikat tzv. re-use centra. Často jsou součástí právě...

Z řad některých politiků zaznívají v pravidelných intervalech návrhy na zálohování některých obalů, především PET lahví. Jak na tuto iniciativu nahlížíte vy?
Naším cílem jako Autorizované obalové společnosti je zajistit plnění cílů zpětného odběru a recyklace všech typů a druhů obalových odpadů. Coby AOS se tedy nemůžeme, a ani nechceme, soustředit jen na sběr jednoho úzce vymezeného typu obalu. Případné zavedení zálohování je na rozhodnutí primárně nápojového průmyslu a jejich dohodě s obcemi a městy ČR a maloobchodem, a také s odpadářským a recyklačním průmyslem, kterých se případné zálohování nápojových obalů poměrně zásadně dotkne.

Jako argument jsou často zmiňovány země, kde zálohování PET lahví funguje řadu let. Skutečně má takové zálohování smysl?
Zálohový systém má smysl v zemích, které nemají dostatečně efektivní systém třídění a recyklace odpadů. V České republice je stávající model sběru obalových odpadů vysoce funkční, již nyní se daří prostřednictvím barevných kontejnerů zajistit více než osmdesátiprocentní míru sběru nápojových PET lahví, tedy cíl předepsaný až pro rok 2025. Kromě toho lze do barevných kontejnerů třídit i další využitelné odpady – nejen obalové, ale i ty neobalové. Pro Českou republiku by tedy případné zavedení záloh bylo drahým doplňkovým způsobem sběru zaměřeným na velmi úzký segment obalů.

Jaká je situace například na Slovensku?
Na Slovensku zavedli zálohy od začátku letošního roku a na hodnocení je ještě příliš brzy, ukáže čas. Oficiálně je tam zatím rozjezd líčen pozitivně, Slováci prý vrací zálohované lahve ve velkém, jaké je ale reálné procento sběru, zatím tamní ministerstvo neuvádí. Na komplexnější výsledky, které budou lépe vypovídat o úspěchu či neúspěchu zálohového systému na Slovensku, si tak budeme muset minimálně pár měsíců počkat.

V roce 2030 by měl začít platit zákaz skládkování recyklovatelných a znovuvyužitelných odpadů. Jak ovlivní toto nařízení třídění v tuzemsku?
Mělo by to vést k většímu tlaku na předcházení vzniku odpadů, k lepšímu primárnímu třídění odpadů u zdroje a lepšímu využívání odpadů, které lze dále recyklovat nebo jiným způsobem využít. Již nyní je patrné, že sílí tlak obcí na občany, aby odpady více třídili a omezovali produkci směsného odpadu.

Jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku například za dvacet let?
To není lehké předpovědět, ale s ohledem na směr, který udávají evropské směrnice, je téměř jisté, že cíle pro recyklaci odpadů budou i nadále stoupat. Dá se předpokládat, že odpady budou za 20 let již zcela běžnou součástí surovinových zdrojů pro výrobu, druhotné suroviny budou stále žádanější a recyklované výrobky budou naprostým standardem. V recyklačním průmyslu budou hrát prim hi-tec technologie, odhaduji, že za těch 20 let již nebudeme muset přemýšlet o tom, kam který materiál třídit, ale sám obal si například prostřednictvím QR kódu řekne, jak s ním máme naložit. Bude to tedy nejspíš o propojení QR kódů a čteček na sběrných nádobách, v chytrých hodinkách nebo mobilních telefonech. Jistě ale budou existovat automatické i poloautomatické třídicí linky a i se směsným neboli zbytkovým odpadem bude nakládáno jako se zdrojem surovin či energie.

Pracuje nyní EKO-KOM také na prevenci vzniku odpadu? 
Ano, pracujeme na tom prakticky od svého založení. Celý systém je nastaven tak, že motivuje výrobce k minimalizaci množství obalů, protože čím menší množství ho vyprodukuje, tím méně zaplatí za jeho sběr a využití. V této oblasti velmi intenzivně komunikujeme s našimi klienty, výrobci baleného zboží, a hledáme společně cesty, jak předcházet vzniku obalových odpadů. Na druhou stranu, dobře konstruovaný obal napomáhá předcházení vzniku potravinových odpadů. I to je podstatné mít na paměti. Ne vždy je totiž úplně bezobalová cesta tou nejlepší volbou z hlediska ochrany klimatu a šetření zdrojů.

Stále častěji jsou v rámci omezování plastů využívány alternativní materiály. Nekomplikuje právě jejich používání jejich třídění a následnou recyklaci?
Máte pravdu, ne každá alternativa plastu bývá krokem k lepšímu. Evropa, možná celý svět, teď brojí proti plastům. Leckdy je ale obal z monoplastu mnohem lepším řešením než složitě konstruovaná alternativa, která není plastová, ale zároveň není recyklovatelná. Zásadní je, aby bylo s odpadem správně zacházeno a jeho nakládání s ním byl řízený proces, který umožní najít pro něj to nejlepší využití. Příkladem změny k horšímu může být třeba obyčejný kelímek na kávu. Plastový je pro lidi dobře identifikovatelný, mohou ho třídit do žlutého kontejneru a je recyklovatelný. Pokud ho nahradíme kelímkem, který je na první pohled z papíru, avšak obsahuje vnitřní plastový nástřik, aby se hned nerozmočil, není to vhodná alternativa. Takový kelímek spotřebitel nejspíš vhodí do papíru, protože si myslí, že jde o klasický papír, ale v papírnách proces recyklace komplikuje, právě kvůli přidanému plastu. S výrobci baleného zboží se proto snažíme volbu alternativních materiálů nebo změnu konstrukce obalů aktivně řešit, často ještě ve fázi plánování a někdy je propojujeme i přímo s úpravci a zpracovateli odpadů, aby mohli konzultovat možnosti finální recyklace jejich obalů.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto EKO-KOM

Štítky ekokom, třídění, odpad, recyklace, ekologie, Lukáš Grolmus, rozhovor, Česko, třídění odpadu, EKO-KOM, a.s., Drbna.cz, Slovensko, Německo, Evropa, Rakousko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.