Podíl cizinců na celkové populaci ČR loni poprvé překročil šest procent. Za poslední tři roky vzrostl počet registrovaných cizinců v tuzemsku o 100 tisíc osob. Loni se jejich počet zvýšil zhruba o čtyři procenta a ke konci roku evidoval stát 660 859 legálně žijících cizinců v ČR. Uvedla to vláda ve zprávě o migraci a integraci cizinců, kterou kabinet předložil do Sněmovny.
Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR pak loni vzrostl o pětinu na 1411 lidí. Nejvíc žádali Ukrajinci, Gruzínci a také Afghánci. Od počátku ruské agrese vůči Ukrajině letos v únoru vydaly české úřady ukrajinským občanům již téměř 404 tisíc víz dočasné ochrany.
Dvě třetiny cizinců s povoleným pobytem tvořili loni ze dvou třetin lidé ze zemí mimo EU. Šlo hlavně obyvatele Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Mezi cizinci ze zemí EU převládali Slováci. Za nárůstem počtu cizinců stála podle zprávy hlavně pracovní migrace. Například jen krátkodobých víz za účelem zaměstnání vydal stát 185 tisíc.
V případě mezinárodní ochrany loni po předloňském poklesu nastal opět vzestup počtu žadatelů. „V roce 2021 se do počtu podaných žádostí promítly především evakuace z Afghánistánu po převzetí moci hnutím Tálibán. Občané Afghánistánu se tak stali třetí nejpočetnější skupinou žadatelů. Pořadí na prvních dvou místech se v roce 2021 nezměnilo, nadále bylo nejvíce žádostí podáno občany Ukrajiny a Gruzie," uvádí zpráva.
Poté, co hnutí Tálibán loni ovládlo většinu Afghánistánu, stáhla ČR ze země pomocí tří letů zhruba 200 lidí. O azyl či doplňkovou ochranu jich podle loňských informací v Česku požádalo asi 150. Zpráva uvádí, že loni požádalo o mezinárodní ochranu 176 tamních obyvatel, z toho 117 získalo v tuzemsku azyl.
Mezinárodní ochranu tvoří azyl nebo doplňková ochrana. Liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.
Podle zprávy loni výrazně vzrostl počet případů odhalené nelegální migrace v ČR. Šlo o 11 170 lidí, což je meziroční nárůst o 58 procent. Jde o nejvyšší číslo za posledních 14 let. Podle vlády šlo hlavně o porušování protiepidemických opatření v souvislosti s covidem-19, kdy cizinci vstoupili na území ČR v rozporu s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví.
O 174 procent však vzrostl i počet případů tranzitní nelegální migrace. Téměř 80 procent zachycených osob tvořili obyvatelé Afghánistánu, Sýrie a Maroka. „Tranzitní nelegální migrace v ČR je ovlivněna vývojem na východní středomořské trase do Řecka a zejména migračními pohyby na takzvané balkánské trase. Ačkoliv je její úroveň druhá nejvyšší od roku 2015, ČR zůstává pro nelegální migraci z rizikových oblastí tranzitní zemí," dodává zpráva.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
