Dětský fond OSN – UNICEF hledá do své ankety Dítě Česka různorodě nadané a aktivní děti a mladé lidi. Znáte-li tedy dívky nebo chlapce do 17 let, o jejichž aktivitách by se mělo vědět, přihlaste je na diteceska.cz. Na této adrese zároveň najdete veškeré potřebné informace. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na Světový den dětí ve Vlasteneckém sále Univerzity Karlovy.
„Existují různé soutěže, třeba Zlatý oříšek pro děti s uměleckým nadáním, České hlavičky pro nejchytřejší děti či ocenění za hrdinské činy. Není tu ale cena, která by spojovala všechno dohromady," vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka této organizace. Dodává, že české děti a dospívající jsou skvělí a s nejmladší generací to vůbec není tak zlé, jak leckdo straší. „Náš pohled zkresluje to, že se nahlas mluví jen o té části dětí a mladých lidí, které trápí nějaké problémy a neví si se sebou rady. Ti, kteří pomoc nepotřebují a naopak ji druhým sami nabízejí, jsou dlouhodobě schovaní ve stínu různých špatných zpráv. To chceme měnit,“ uzavírá Pavla Gomba.
Kdo se do této ankety tedy konkrétně hlásí? Z desítek přihlášek, které do této chvíle organizace obdržela, namátkou tři přihlášení.
Šestnáctiletý Matouš Válek ze Šumperka patří ke generaci, kterou už od dětství všude obklopují a formují technologie. Přesto ho přitahuje psaní a natáčení videí, ve kterých se jde do větší hloubky. Zajímá se aktivně o žurnalistiku, píše do školního časopisu. Ve svém kraji sbíral příběhy v rámci projektu Paměť národa a zpracovával je do dokumentu. Zapáleně hraje na klávesový nástroj keyboard, především ale nadšeně organizuje i volnočasové aktivity pro menší děti. Na otázku proč, odpovídá: „aby se zabavily a navazovaly s ostatními dětmi přátelské pouto naživo, ne na sociálních sítích.“ Vedle toho jen tak mimochodem patří mezi nejlepší žáky školy. „Ale takovým tím nezahanbujícím způsobem. Nikdo se vedle něj necítí trapně nebo méněcenně. Matouš má přirozený dar ostatní nadchnout, aniž by někoho do něčeho tlačil,“ shodují se jeho pedagogové.
To šestnáctiletá Zuzana Marečková z Mělníka miluje psy. Nestačilo ji ale jenom zůstat u řečí, nebo dodávání jejich fotografií na sociální sítě. Už pět let navštěvuje ve volném čase jako dobrovolnice psí útulek. V posledních třech letech skoro každý víkend. „Pravidelně je venčím a občas pomáhám v útulku s úklidem. Díky tomu znám všechny psy jménem a není mi lhostejné, v jakém prostředí žijí,“ vysvětluje Zuzana. Nezůstala však jen u venčení. Za získání lepšího prostoru pro útulek bojuje i na Mělnické radnici. „Říct si, že něco nejde, je strašně jednoduché. Ale jak to víme, když jsme pro to nic neudělali?“ reaguje na dotaz, kde vzala odvahu začít o tom jednat se zastupitelstvem. Tím se dostala k zájmu o širší činnost zastupitelů. „Prostě mi došlo, že jen kritizovat nestačí. Že je dobré vědět, kdo na radnici město zastupuje, co konkrétně dělá. A také člověk zjišťuje, že některé věci je pro ně mnohem těžší zařídit, než se na první pohled zdá.“ Zuzana navíc dokáže o „nezáživné“ komunální práci velmi záživně vyprávět i spolužákům a kamarádům. Od ní to podle pedagogů berou úplně jinak, než když se o komunální politice jen teoretizuje na hodinách společenské výchovy.
Čtrnáctiletý Václav Hradecký z Ostravy obdivuje svého otce záchranáře. I díky jeho vedení by si už teď dokázal poradit s člověkem zavaleným lavinou a zachránit tonoucího. O prázdninách vede nadšeně děti na táboře. Od malička se vždycky zastával slabších, protože nesnáší šikanu, nesnáší, když se někdo nad někoho povyšuje. Kromě sportu propadl i hře na bicí. „Na Vaškovi je sympatické, že má spoustu energie, kterou ale využívá ve prospěch ostatních. Ze všeho, do čeho se pouští, čiší ne přehnané ambice a ego, ale zvědavost, radost ze života a touha měnit svět k lepšímu,“ shodují se i u něj lidé z jeho okolí.
„Mohla bych teď jmenovat dál a dál. Podle přihlášek je rozptyl zájmů a pomoci dětí obrovský. Od seniorů a ochranu přírody přes pomoc méně zdravým spolužákům, boj o záchranu památek v místě jejich bydliště," bere si opět slovo výkonná ředitelka UNICEF. Všechny jsou podle ní nadané, chytré, dobře prospívají ve škole, ale současně dělají něco prospěšného pro své okolí. Tou prospěšností ale není myšlený jednorázový hrdinský čin à la vytažení topícího se z rybníka, byť to je pochopitelně též obdivuhodné. „Oceňujeme dlouhodobou aktivitu. Fakt, že věci, které je baví, nedělají jen pro sebe. Jsou jimi mimoděk inspirací i pro své vrstevníky, které do své práce zapojují. Ceníme si u nich trpělivosti, výdrže a nezištnosti,“ říká Pavla Gomba. Dodává, že nevýhodou těchto „srdcařů“ je to, že jejich nasazení někdy neprávem zapadne. Někdy dokonce na své okolí působí trochu jako blázni, přesto se nevzdávají. „My dospělí už víme, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Ale oni mají na toto poznání ještě čas. Bylo by skvělé, kdyby to nikdy nepoznali,“ bere si opět slovo ředitelka. „Vychovat slušně dítě je tím složitější, čím je neslušnější doba okolo. Jejich rodinám se to podařilo. Anketa je tedy i ocenění jejich rodičů a prarodičů."
Přihlásit dítě do ankety Dítě Česka může kdokoliv, kdo ho zná. „Ze své praxe vím, že důvěra dělá hodně. Proto jsme se rozhodli, že děti nemusí nominovat „pedagogický sbor“, ale sami rodiče, učitelé, přátelé, vedoucí kroužků. Prostě ti, kteří si jich už v jejich útlém věku váží. Zatím jsme se nesetkali s tím, že by někdo přihlásil dívku nebo kluka, kteří by byli mimo naši ideu. Spíše jsme ohromeni jejich nápaditostí a různorodostí,“ uzavírá Pavla Gomba.
Aktivity a osobnost dětí, které se do projektu Dítě Česka přihlašují, bude posuzovat kvalifikovaná porota. Sestává mimo jiné z rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zaždímalové, školského ombudsmana nebo mladým blízkého youtubera a influencera Kovyho.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
