Nový dokumentární film Klusáka a Pecháčkové mapuje tři roky pandemie v Čechách

„Impulz k natočení filmu o pandemii přišel v absurdní moment, kdy vláda ČR při fatálním nedostatku roušek povolala národ kutilů, nechala otevřít galanterie a šicí stroje v domácnostech se rozjely naplno. To nás pobavilo i zvedlo ze židlí. Po chvíli váhání, zda riskovat zdraví naše i našich blízkých, jsme se rozhodli pustit do práce na filmu o tom, jak se Češi s tím obdobím nečekaných výzev popasovali,“ říká ke vzniku filmu Vít Klusák.

Filmový štáb se v březnu 2020 vydal do ulic prázdné Prahy a dva roky sledoval dění a chování české společnosti. Autoři sledovali lékaře v nemocnicích i antivax demonstranty v ulicích, jednoho z prvních covid pozitivních pacientů v ČR, vrcholové sportovce trénující v domácích podmínkách nebo mezzosopranistku, která byla nucena nastoupit do pokladny v supermarketu.

„Bylo to jedno z nejnáročnějších natáčení. O to větší radost jsme měli, když jsme si na zkušebních projekcích ověřili, jak silně ten film rezonuje. Smích střídá pláč a ten zase rozčilení, ale nad tím vším vítězí potřeba tu podivnou, bolestnou i magickou dobu promyslet,” podotýká Marika Pecháčková.

Vzhledem k délce natáčení se dostalo i na reflexi společenského rozměru pandemie a lidského jednání v krizi. Jestliže zkraje roku 2020 byla všude cítit soudržnost a vzájemná pomoc, ke konci roku 2021 už byla společnost rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Lidé se vzájemně nálepkovali, osočovali a napadali. I skrze to se film Velké nic stává reflexí doby a celé pandemie.

Tvůrci se rozhodli použít crowdfundingovou kampaň především jako platformu k prodeji lístků na exkluzivní předpremiéry s debatami. Ty se budou konat v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a Písku. Získané prostředky plánují použít na vizuální a zvukovou postprodukci, korekce černobílého širokoúhlého obrazu a zvukový mix.