Jsme zárukou, že regiony využijí 117 miliard z EU podle pravidel, říká ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj

Než se evropské peníze dostanou k samotným příjemcům, je třeba zúřadovat všechny náležitosti a také dohlédnout, aby bylo vše podle pravidel. Kdo má u nás tuto agendu na starosti?
Bavíme-li se o penězích, které směřují do regionů z operačního programu IROP (Integrovaný regionální operační program), pak se o administraci kompletně stará Centrum pro regionální rozvoj (CRR).

Kam konkrétně vlastně peníze z IROP směřují?
Evropská unie jeho prostřednictvím podporuje projekty, které mají zlepšit kvalitu života v regionech. Jsou to tedy peníze do silnic, zdravotnické infrastruktury, škol, na sociální bydlení, turistické cíle nebo třeba cyklostezky. Program pokrývá velmi širokou škálu potřeb, a jeho správa je proto velmi náročná. Jen v tomto programovém období (2021-2027) rozdělí 117 mld. korun.

Centrum tedy zajišťuje přerozdělování těchto peněz?
Jsme tím, kdo garantuje, aby se peníze využily způsobem, který podmiňuje jejich poskytovatel. Musí se použít na dané aktivity, danými příjemci, správným způsobem a dle zákonných norem.

Kolik projektů u nás IROP podpořil jen v minulém roce?
Pracujeme s tzv. programovým obdobím, které je víceleté. V tom předcházejícím, tedy 2014-2020, se podpořilo skoro 13 tis. projektů v celkové hodnotě asi 140 mld. korun.

Jen v loňském roce jsme uzavřeli přes 1500 projektů asi za 20 mld. korun. A letos předpokládáme ukončení asi 1600 projektů, kterým budeme vyplácet přibližně 46 mld. korun.

Který z projektů uzavřených v roce 2022 byl největší?
Západní obchvat Plzně, který se bude za pár týdnu slavnostně otevírat. Jde zároveň o největší projekt celého období. Celkově stál 2,1 mld. Kč a IROP se na této investici podílí 1,5 mld. Kč. Takto rozsáhlé projekty jsou vždy velmi náročné a dokončení považujeme za velký úspěch.   

Jaké projekty jsou oproti tomu nejmenší, s nejnižší finanční podporou?
Program IROP je opravdu velice rozmanitý. Například náklady na obnovu drobného vybavení jednotek dobrovolných hasičů se pohybují pouze v řádu nižších desítek tisíc.

Do jakých typů regionálních projektů proudí nejvíce evropských peněz?
Projekty se rozdělují do tzv. aktivit. Nejvíc peněz míří do zdravotnictví, dále na výstavbu silnic a nákupy vozidel, například tramvají, trolejbusů apod. Z hlediska počtu podaných žádostí ale vede zateplování. Podpořili jsme v této oblasti asi 3000 projektů. Díky tomu bude mít víc než 80 000 domácností úspornější bydlení. Skoro 2000 projektů se týká základního vzdělávání, asi 1300 bezpečnosti dopravy.

Jsou mezi ukončenými projekty i takové, které nakonec nesplní podmínky a nic nedostanou?
Těch, kterým bychom neproplatili vůbec nic, je zanedbatelný počet, bývají to jednotky. Některým projektům ale dotaci krátíme kvůli nedodržení podmínek nebo nárokování nákladů, které takzvaně nejsou způsobilé – nelze na ně dotaci uplatnit. A protože žijeme v současné realitě, občas se najdou i tací, kteří chtějí dotace úmyslně zneužít. CRR je tu také proto, aby jim v tom zabránilo a daří se nám to. Takové případy jsou však opravdu jen o výjimečné, většinou jde o neúmyslná pochybení.

Jak postupujete, když narazíte na zjevnou snahu o zneužití?
Oznámíme to policii nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Snažíme se poskytnout jim odpovídající součinnost a připravit podklady, aby se věc co nejrychleji prošetřila a nedocházelo ke zbytečným průtahům. Že postupujeme profesionálně, potvrzuje Policie ČR i ÚHOS ve svých hodnoceních v rámci závěrečných usnesení. Kladně hodnotí nejen naší kontrolní činnosti, ale také odbornost a nestrannost našeho přístupu.  

Jak se na posledním programovém období podepsala dva roky trvající pandemie?
Ani ne tak pandemie, jako to, co se stalo potom. Posun staveních prací, nedostatek materiálu… Projekty nebyly schopné plnit časové harmonogramy. Na to navázala inflace a projekty se začaly prodražovat. Museli jsme dost intenzivně komunikovat s příjemci, abychom jim pomohli všechny podmínky zajistit.

Kdo může o dotace z IROP žádat?
Největší podíl prostředků, asi 70 %, míří do obcí, krajů a jimi zřizovaných příspěvkových organizací. V posledním období sem nateklo asi 67 mld. korun. Žadateli můžou být také společnosti vlastněné veřejnými subjekty – nemocnice, dopravní podniky (15 mld. Kč) nebo státní a neziskové organizace.

A co soukromé subjekty?
Ty můžou čerpat z jiných operačních programů. IROP pro ně není určen.

Najde se mezi běžnými projekty i nějaký netradiční, který na první pohled zaujme?
Některé projekty můžou působit zajímavěji. Například výcvikové středisko IZS. Takové dospělácké hřiště, kde se cvičí záchranné složky. To dokonce získalo ocenění Stavba roku 2019. Několik podaných projektů se dostalo do finále architektonických soutěží.

 Vzdělávací a výcvikové středisko IZS ve Velkém Poříčí.

Na kolik žadatelů se peníze nedostanou?
V posledním období jsme přijali daleko více žádostí, než kolik jsme měli k dispozici peněz. Ohodnotili jsme 18 tisíc projektů a 12 tisíc šlo do realizace. Tedy asi třetina vypadla.

Za jak dlouho od podání žádosti se žadatel doví, že projekt podpoříte?
V posledním programovém období se vyhlašovaly tzv. kolové výzvy. Po přijetí žádostí jsme všechny projekty museli vyhodnotit a obodovat. Pomyslná červená čára nakonec oddělila úspěšné od neúspěšných. Například u výzev na základní školy jsme obdrželi 844 projektových žádostí a jejich vyhodnocení nám trvalo rok a čtvrt. Proto teď ministerstvo nastavilo výzvy průběžné. Projektům, které splňují podmínky, vydáváme právní akty průběžně. Našim cílem je vyhodnotit každý projekt do 3, maximálně 5 měsíců. I to se může zdát dlouho, ale započítáváme i čas potřebný na doplnění a nápravu nedostatků, na které mají žadatelé zákonné lhůty.

Jak náročné je pro žadatele dotaci vyřídit?
Většina si najme odbornou firmu, která s tím už má zkušenosti. Běžný žadatel nedokáže sledovat všechny parametry, které musí žádost splňovat. I takový žadatel, například obec, by ale měl mít přístup do monitorovacího systému, kde může na průběh dohlížet, mít kontrolu nad svým projektem.

Vy sami tuto pomoc nenabízíte?
Nabízíme konzultační servis, který každý zájemce najde na našem webu. Stačí zadat dotaz a uvést kontakt. Se zájemcem se spojíme, poradíme mu, co a jak, a provedeme ho celým procesem. Může se taky inspirovat úspěšnými projekty. Pořádáme odborné semináře.

Větší instituce už mají svůj dotační tým nebo celé oddělení. Příkladná je například spolupráce s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru.

Jak to, že letos ještě dobíhají projekty z programového období, které skončilo v roce 2020? 
Jedeme podle pravidla N+3. To znamená, že se projekty musí zrealizovat a uzavřít do tří let od schválení žádosti. Letos nám tedy ještě končí projekty schválené v roce 2020 a zároveň hodnotíme projekty nové, z nichž některé už také vstupují do fáze realizace.  

Nemáte tak díky překryvu zrovna teď dvojnásobek práce?
Na konci programového období přibylo dalších 27 miliard v rámci iniciativy Evropské komise REACT EU reagující na celosvětovou pandemickou krizi, které musíme kompletně zúřadovat. Znamená to pozdější realizaci nových projektů, což nás aktuálně zatěžuje nejvíc.

Na souběh dvou období jsme už zvyklí a umíme si s ním poradit. Sestavíme plán priorit a jedeme podle něj. Takto jsme schopni to zvládnout, a zvládneme. Hodně nám ale můžou pomoct samotní příjemci, když poskytnou rychlou součinnost, například bezodkladným doplněním požadovaných informací.

Kdybych byl starostou obce a při čtení tohoto rozhovoru mě napadlo, že bychom mohli například zrekonstruovat obecní školu, co bych měl udělat jako první?
Otevřít stránky crr.cz a v menu IROP kliknout na konzultační servis. Jednoduše se zaregistrovat, stručně popsat záměr a vyčkat na naši odpověď. Vždy rádi a ochotně pomůžeme.