Vesnice své hospody nedají. Než aby byly zavřené, provozují je ve své režii

Průkopnickou obcí jsou Heřmanice. Tam letos slaví dokonce výročí dvaceti let od okamžiku, kdy obec začala zdejší hospodu provozovat. „Hospodu považujeme za službu veřejnosti, obec bez hospody, to nejde,“ říká starosta Vladimír Stříbrný, který je se svým přístupem k provozu obecní hospody vzorem pro mnoho dalších starostů. Heřmanická hospoda podle Stříbrného svého času byla dokonce výdělečná a měla tržby až přes milion korun za rok. Pak ale přišly povodně a byl konec.

I přesto hospoda dál funguje a část mezd zdejších zaměstnanců platí z obecního rozpočtu. „Hospodu máme samostatně a hned vedle je sál, tak že ji můžeme rozšířit. O víkendu a v sezoně to taky tak děláme, protože chodí turisté nebo lidi ze sousedního Polska, na pivo nebo na kafe. Můžeme do sálu přidat stoly a lidi si tady mohou zahrát i ping pong nebo kulečník,“ popisuje Stříbrný. Výdělečným podnikem ale heřmanická hospoda není. „Máme ji hlavně proto, aby se měli lidi kde scházet a posedět u piva. Je to prostě služba veřejnosti,“ podotýká starosta.

Heřmanice inspirovaly i nedaleké Kunratice u Frýdlantu. Tam má obec svoji hospodu od roku 2017. Hospoda je tady připojena ke kulturnímu domu se sálem, který měli původně Sokolové. Ti hospodu pronajímali, ale nikdy to nebylo ono, jeden čas měla českého provozovatele, pak zase vietnamského, ale fungovala všelijak. „S myšlenkou mít svoji obecní hospodu přišli místní lidé už někdy v roce 2012, až v roce 2016 zastupitelstvo rozhodlo o tom, že si hospodu budeme provozovat sami. Nevydělá si na sebe, ale je to služba pro lidi. Pokud jsme chtěli mít v obci hospodu, jiná možnost ani nebyla,“ vysvětluje starosta Kunratic Milan Götz.

Obecní hospodu si „pořídili“ také v Bulovce, kde ji otevřeli před covidem a dosud funguje jen částečně, protože ji ještě čeká kolaudace. „Nic jiného nám nezbylo, kdybychom ji sami neprovozovali, zůstaneme bez hospody,“ říká starostka Bulovky Romana Šidlová. Obec by jinak neměla skoro nic. Pošta nedávno zrušila svoji pobočku, a tak je výdejní místo na úřadě, obecní prodejnu v Arnultovicích pronajímá úřad za minimální částku, aby tam vůbec někoho udrželi a doplácí i na autobusové spojení do Oldříše, pokud chtějí, aby tam jezdil častěji než dvakrát za den. „Když to chceme udržet, tak do toho musíme něco dát. A to platí i o hospodě, místo, kde se můžou lidi potkat a zajít si na pivo ke každé vesnici patří,“ dodává Šidlová.

Obce kromě hospod v mnoha případech zajišťují i provoz prodejen potravin nebo třeba obecních kin. Patří k nim třeba Kruh, Ktová nebo Vítkovice v Krkonoších a mnohé další. Dvě poslední jmenované na provoz prodejen čerpají i dotaci z programu Obchůdek+, který je právě pro tyto účely zřízen. „Podpora pro obce je možná z různých dotačních titulů. Kromě Obchůdku je například možné získat podporu z Programu obnovy venkova, například na investice do interiérů venkovských prodejen, opravy kulturních zařízení, veřejných záchodků, zastávek a podobně. Na provoz hospod ale žádné dotace bohužel nejsou,“ doplnil Jiří Ulvr, radní pro regionální rozvoj Libereckého kraje.