Mrskání pomlázkou na Velikonoční pondělí má přinést zdraví a jarní svěžest

Pondělí, 10. dubna 2023, 08:46

Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Na oplátku dostávají od děvčat kraslice.

Premium

Dnešní den, zvaný občas i jako Červené pondělí, následuje jen čtyřiadvacet hodin po Zmrtvýchvstání Páně. Je to tak druhý den, který křesťané prožívají při velikonočním oktávu, což je týdenní radost z vykoupení. Oktáv připomíná velikost a význam Kristova vzkříšení.

Pomlázky a polévání vodou

V České republice je zvykem na Velikonoční pondělí vzít do ruky domácky pletenou pomlázku, většinou z osmi až dvanácti vrbových proutků (to však neznamená, že chlapci nedokážou uplést tlustší) a jít koledovat a mrskat děvčata z okolí. Vše doprovází odříkávání různých koled, z nichž nejznámější je určitě „Hody, hody doprovody“. Jsou ale i místa, kde se děvčata polévají studenou vodou.

Deset zajímavostí o Velikonocích:

Velikonoční ostrov nemá nic společného z Velikonocemi.
Na Slovensku či v Maďarsku se o Velikonocích mají ženy polévat studenou vodou, parfémy nebo kolínskou a žádat o vejce nebo také polibek.
Nejvyšší čokoládové velikonoční vejce bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Tyčilo se do výšky 34 metrů a vážilo více než sedm tun.
Na Velikonoce se děti ve Švédsku oblékají jako velikonoční čarodějnice s dlouhými sukněmi, barevnými šátky a malovanými červenými tvářemi.
Zajímavým faktem je, že jen hrstka lidí začíná při jedení velikonočního zajíčka nohama nebo ocáskem. Více než polovina lidí si ráda pochutná nejprve na uších.
Pletené nádoby na vajíčka nebo pamlsky mají být symbolem připomínajícím ptačí hnízda a nový život, a to zvláště, když jsou naplněné až po okraj vajíčky.
V lidovém pojetí se zajíček považuje za symbol zmrtvýchvstání. A to proto, že nikdy nespí; nemá totiž oční víčka.
Slovo pomlázka má původ ve slově pomladit a mělo značit předání svěžesti, mládí a pružnosti děvčatům.
To Řekové slaví Velikonoce v kruhu rodinném vajíčkovou bitvou. Cílem je trefit vajíčkem co nejvíce svých protivníků.
Velikonoce jsou jediný pohyblivý svátek v kalendáři a jejich termín vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku.

Mrskání nebo šupání?

Samotné koledování má v jednotlivých krajích různých podob. Někde se říká šlehání nebo mrskání, jinde se zase setkáte s výrazem šupání. Cíl je ale jediný: děvčata mají po mrskání získat část jarní svěžesti z vrbových proutků. Jsou tak chlapci „pohlazeny“ a neuschnou. Děvčata jsou navíc na koledníky vždy připravena a ti dostávají odměny, většinou v podobě kraslic. K tomu pak mladší dostanou většinou něco na zub, ti starší spíše něco na posilněnou.

A kdo vůbec s tradicí šlehání přišel? Těžko říct, ale vůbec první zmínka o velikonoční pomlázce se objevuje ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera, jenž žil ve 14. století. Mezi tradice se již také řadí střídání v přestupný rok, kdy by měla chodit šlehat děvčata chlapce.

Velikonoční pondělí ale nemá tradice jen v dopoledních hodinách. Například odpoledne si děti dříve chodily hrát za ves, kde soutěžily o vykoledovaná vajíčka. Ťukalo se například vejce o vejce a komu prasklo dříve, musel dát své vajíčko vítězi. Závodilo se s nimi i po nakloněné ploše „na valbisku“. Na večer se pak na vsích veselilo v hospodách při dobré muzice.