Lidské tělo potřebuje v horkém počasí až čtyřikrát víc vody, vypotit může až deset litrů za den. Pohyb není nutné zcela vynechat, vhodné je ale zpomalit a ubrat kilometry, uvedla fyzioterapeutka Iva Bílková. Meteorologové prodloužili výstrahu před vysokými teplotami do středečního večera.
V letních vedrech musí organismus aktivovat centra pro termoregulaci, což vede k vyšší únavě. „Tělo se snaží udržet svou teplotu na přijatelné úrovni pomocí potu, který odpařuje, a tím se ochlazuje. Zvyšuje se riziko dehydratace, která může vést ke křečím, nevolnosti až zvracení, bolestem hlavy nebo poruchám zraku," vysvětlila hlavní fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky.
Úpal vznikne, když tělo není schopné dostatečně ochlazovat. „V extrémních případech pak hrozí tepelný šok, který končí bezvědomím a je stavem ohrožujícím život," doplnila.
Optimální příjem tekutin pro dospělé je dva až 2,5 litru, obsažené jsou kromě pití i v jídle. V horkých dnech nebo při fyzické námaze tělo může potřebovat až čtyřikrát tolik. Zásadní je podle Bílkové dostatek vody, minerálů a vitaminů. Varuje ale před pěšími a cyklo výlety "od hospody k hospodě". „Jakýkoliv alkohol dehydrataci prohlubuje," uvedla.
V tropických dnech odborníci doporučují snížit sportovní výkony, případně je časovat do ranních či večerních hodin. Lidé by měli volit aktivity, které jsou méně namáhavé pro srdce a cévy. Běžci, zejména začátečníci, by měli zpomalit, klidně až na svižnou chůzi. „Rozhodně není správné se pohybu vzdát kvůli vysokým teplotám. Ale každý by si měl uvědomit, že tělo potřebuje čas, aby se na vedra adaptovalo. Takže i zkušení volnočasoví sportovci nebo lidé zvyklí pravidelně cvičit by měli v tropických dnech omezit intenzitu nebo délku tréninku, dokud se tělo nepřizpůsobí," dodala.
Ideální je pro horké dny plavání nebo cvičení ve vodě, které nezatěžuje klouby. Vhodné jsou také méně intenzivní cvičení jako pilates nebo jóga. „Jako aerobní sport s nižší hrozbou přehřátí organismu lze doporučit jízdu na kole v přírodě, kdy tělo udržuje v chladu proudící vzduch, nebo jízdu na rotopedu v klimatizované posilovně," uvedla.
Pokud člověk cítí slabost, závrať, nevolnost nebo horečku, měl by podle ní okamžitě zastavit, doplnit tekutiny a pokusit se tělo ochladit proudem vzduchu, studenými obklady nebo si namočit oblečení. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příznakům přehřátí u dětí.
„Je velmi důležité děti v horkém počasí venku sledovat, protože nemusí být samy schopny příznaky přehřátí rozpoznat a přizpůsobit jim intenzitu svých aktivit," vysvětlila. Zpočátku se může přehřátí projevit hyperaktivitou, následuje velká únava a mohou se objevit závratě, zmatenost, bledost, studený pot a horečka.
V takovém případě je třeba zajistit chlazení a tekutiny, ideálně s ionty, jako je minerální voda nebo ředěný džus. „Pokud příznaky neustoupí nebo se zhoršují i po snahách o ochlazení organismu, je třeba vyhledat lékařskou pomoc," doplnila.
Chcete se více zapojit do tvorby článků? V dotazníku můžete redakci vzkázat, jaká témata vám na Drbně chybí. Díky zpětné vazbě se můžete podílet na tom, jakým tématům se budou redaktoři věnovat. Registrovaní uživatelé po vyhodnocení zpětné vazby získají informace o tom, co jsme díky čtenářům zjistili.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
