Informace o aktuálním dění získávají mladí lidé v Česku nejčastěji ze sociálních sítí. Platformy jako Facebook, Instagram, X a podobně jsou zdrojem informací pro 81 procent Čechů od 16 do 30 let. Více než dříve řeší důvěryhodnost zpráv. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže (ČRDM). Analýza vznikla na základě studie Lifestyle 2022 od společnosti Kantar. Průzkumu se zúčastnilo 1181 respondentů ve věku 16 až 30 let.
„Mladí lidé nejčastěji získávají informace o aktuálním dění ze sociálních sítí, ale také z internetového zpravodajství. Téměř polovina sleduje televizní zpravodajství a 27 procent poslouchá rádio," píše se v analýze od ČRDM.
Ze sociálních sítí dostává během svého běžného dne informace o okolním dění 81 procent mladých, tedy o 14 procent více než v roce 2020. O 11 procent vzrostla i oblíbenost internetového zpravodajství, které jako informační zdroj aktuálně využívá 79 procent mladých lidí. Větší je oproti roku 2020 i popularita televizního zpravodajství a audio vysílání. Naopak méně často, než dříve nyní mladí Češi čtou tištěné noviny a časopisy a přebírají informace od členů své rodiny, kolegů v práci a od přátel bez prostřednictví sociálních sítí.
Oproti roku 2020 se zvýšilo množství lidí, kteří řeší, zda je zpráva důvěryhodná. O spolehlivost informace se aktuálně nezajímá 13 procent mladých, tedy o šest procent méně než dříve. Nejčastěji mladí důvěryhodnost zprávy posuzují podle toho, na jakém médiu ji četli nebo viděli, uvedla asi polovina účastníků průzkumu.
Pro téměř pětinu lidí je důležité, kdo ji sdílí nebo jim ji posílá. Počet těch, kteří věrohodnost informací aktivně ověřují, zůstal zhruba na 16 procentech. Častěji se tomu věnují studenti a absolventi univerzit. Zprávy si ověřuje téměř čtvrtina osob s vysokoškolským vzděláním, stejně činí jen 14 procent mladých se základním nebo učňovským vzděláním.
Zpravodajské portály na internetu volí pro zvýšení své informovanosti o aktualitách častěji muži než ženy, které spíše dávají přednost sociálním sítím a rozhovorům s blízkými a spolupracovníky.
Na mediální gramotnost českých dětí a mladých se chce soustředit vláda, která to avizovala v programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl ve vzdělávání školáků klást také třeba na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční gramotnost a kritické myšlení. Ministerstvo školství nyní spolu s Národním pedagogickým institutem upravují učební plány pro školy.
Česká rada dětí a mládeže sdružuje zhruba 100 organizací přibližně s 250 000 členy. Jsou mezi nimi například skauti, pionýři, hasiči nebo turistické oddíly mládeže.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
