Ptákem pro rok 2024 je rehek domácí. Na pomyslném trůnu tak střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací.
Rehek domácí je malý pevěc, kterému se lidově říká také kominíček. Jedná se o vysokohorský druh, který se ale během několika let adaptoval na nejrůznější lidské stavby a betonové domy ve městech. Ty mu totiž podle ornitologů připomínají skalnaté prostředí hor. „Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety," uvedli v tiskové zprávě ornitologové.
Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Rehek domácí obývá velkou škálu stanovišť, od městského prostředí až po vysokohorská suťoviště. Zvlášť si oblíbil lidská sídla, ať už rušná centra měst, poklidné vesnické návsi i samostatně stojící usedlosti, hájenky, seníky, kůlny či horské chaty,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Mezi hlavní znaky rehka domácího patří šedavé nebo černošedé zbarvení a rezavý ocas, kterým často pocukává. Mladí samci jsou v prvním roce života zbarveni nenápadně šedě jako samice. V druhém roce života už mají ale typický černošedý kabátek.
„Od tohoto metaforicky umouněného šatu se odvozuje lidové pojmenování kominíček. Původ českého zoologického jména rehek však není zcela jasný: zatímco někteří ho odvozují ze slova rezek, jiní předpokládají zvukomalebný původ podle skřípavého popěvku a argumentují podobnými lidovými jmény jiných pěvců (řehák, řeháček),“ vysvětluje Petr Procházka z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Rehci domácí začínají podle ornitologů zpívat ještě před rozedněním. Charakteristickým zpěvem vymezují své teritorium a zároveň lákají samice. Po spárování samice staví hnízdo v nejrůznějších výklencích, na trámech v podstřeší, ale nepohrdne ani vhodně umístěnou polobudkou s horní polovinou přední strany otevřenou. „Snáší 4 až 5 bělavých vajec a vyvádí mláďata dvakrát do roka, výjimečně až třikrát,“ sděluje Filip Petřík, který se rehkům domácím systematicky věnuje.
Na rozdíl od mnoha jiných druhů ptáků, jejichž populace ubývají, rehkovi domácímu se daří dobře. Česká i celoevropská populace dlouhodobě vykazují mírný vzestup početnosti. Tento druh se navíc v Evropě postupně šíří na sever spolu s oteplováním klimatu. Pozoruhodná je i změna jeho migračního chování. Ukazuje se, že stále více rehků domácích se snaží přezimovat i v Česku. „Proto jsme se v Brně začali tomuto fenoménu věnovat a zimující rehky individuálně značíme barevnými odečítacími kroužky. Předběžné výsledky ukazují, že přinejmenším část jedinců se v Brně vyskytuje celoročně, tedy že tu zimuje i hnízdí,“ popisuje Petřík.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
