Jste kurýr, pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná pro jednu firmu a chtěli byste být zaměstnanec, jenže nemůžete? Právě pracovníkům v takové pozici dá Evropská unie nově do rukou silnou páku na zaměstnavatele. Předběžně schválená pravidla počítají s tím, že lidé pracující pro digitální platformy coby OSVČ se budou moci stát klasickými zaměstnanci.
Novinka cílí hlavně na pracovníky firem, jako je Uber, Wolt, Bolt, Deliveroo a další. V Česku například na kurýry Rohlíku. Na jejich byznys by to tak mohlo mít výrazný dopad, neboť pro ně řada lidí pracuje právě na takzvaný švarcsystém. Na regulaci pracovního prostředí online platforem se dohodli ve středu nad ránem zástupci europarlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví EU.
Navržená unijní směrnice vyjmenovává pět indikátorů, podle nichž se pozná, že člověk pracující jako OSVČ je ve skutečnosti zaměstnanec a má právo žádat o to, aby se stal kmenovým pracovníkem. K tomu bude stačit splnění dvou z pěti bodů. Jsou mezi nimi například docházka na stejné pracovní místo, regulovaná pracovní doba, nošení firemní uniformy nebo pravidelná měsíční mzda.
Novinka tedy nedělá ze současných OSVČ automaticky a povinně zaměstnance. Kurýrům a dalším pracovníkům jen usnadňuje cestu se jimi stát. „Klíčové je, aby se lidé mohli i nadále svobodně rozhodovat, kdy a jak budou pracovat, a zároveň měli spravedlivou odměnu a dobrou sociální ochranu,“ říká k návrhu mluvčí společnosti Wolt Jana Jarošová.
V průzkumu mezi kurýry této společnosti z letošního března uvedlo osm z deseti oslovených, že souhlasí s tím, aby jim chystaná evropská směrnice změnu statusu OSVČ nenařizovala. Dva ze tří kurýrů pak podle ankety tvrdí, že svoboda spojená s prací jako OSVČ je pro ně důležitější než jistoty spojené s klasickým pracovním úvazkem.
„Dnešní doba už není černobílá ve smyslu, že by zaměstnání bylo vždy výhodnější. Pro někoho je cennější flexibilita i za cenu, že přijde o některé benefity,“ vysvětluje odborník na pracovní právo Petr Hůrka.
O převedení do zaměstnaneckého statusu s jistotami a výhodami typu placené dovolené bude podle nových pravidel moct požádat jak daný člověk, tak i sama firma. V případě, že podnik odmítne prosbu o překlopení do zaměstnaneckého poměru, žadatel bude mít na svojí straně inspektoráty práce a další úřady. Bude se také moci obrátit na soud.
Dohodnutou podobu pravidel ještě musí oficiálně schválit unijní státy a europoslanci, k čemuž by mělo dojít v lednu nebo v únoru. Jak se k hlasování postaví Česko, není jasné. Během dřívějšího vyjednávání podporovalo volnější úpravu podmínek práce. Aktuálně dojednaný kompromis jde ale víc směrem k zaměstnaneckým nárokům pracovníků.
Po očekávaném schválení unijní směrnice pak budou mít jednotlivé země dva roky na to, aby nová pravidla zakomponovaly do svých zákonů. Novinka tak může v Česku začít platit už v roce 2024, ale také výrazně později. V minulosti už měla vláda několikrát problém s tím, že do dvou let nestihla evropské změny převést do domácích zákonů a Evropská komise jí kvůli tomu hrozila sankcemi.
Evropská komise návrhem regulace pro platformové pracovníky před dvěma lety reagovala, podle svého prohlášení, na poptávku v terénu. Údajně až 5,5 milionu kurýrů a dalších lidí v zemích EU je zneužíváno – pracují jako OSVČ, aby jejich podnik ušetřil na odvodech na sociálním a dalším pojištění. Měli by a chtěli by přitom být standardně zaměstnaní. Celkově velké platformy typu Uber dávají práci až 30 milionům lidí v EU.
„Nejsme proti inovacím a změnám, které přináší moderní ekonomika,“ řekla při představování dohody italská socialistka Elisabetta Gualminiová, jež měla řešení směrnice na starost na půdě unijního parlamentu. „Chráníme tím evropský sociální model. Kdo pracuje jako zaměstnanec, měl by také mít zaměstnanecká práva a nebýt schovaný pod falešným statusem externisty.“
Proti nízkým odměnám za svou práci letos v zimě v Česku protestovali například kurýři Woltu. Vadilo jim, že společnost změnila svůj systém odměňování a jim tak údajně klesly výdělky o 20 až 30 procent.
Už loni řešili hrozící snížení odměn kurýři společnosti Rohlík.cz. „Všichni kromě kurýrů si prostě najdou jinou práci, když se jim práce pro nás přestane líbit, ale kurýr prostě křičí a má pocit, že má na práci u nás nárok za podmínek, které chce on…,“ odpověděl jim tehdy v dopise zakladatel společnosti Tomáš Čupr.
Petr Hůrka aktuální evropský návrh chválí. „Je to dobrý signál, že je zde snaha poskytovat ochranu osobám, které splňují znaky podřízené, závislé práce, a dostat je do zaměstnaneckého vztahu, kde mají garantovánu určitou stabilitu,“ míní expert.
