Operací léčba nekončí. Vyhněte se komplikacím u pooperačních ran pomocí čtyř zásad

Takzvané pooperační rány obvykle vznikají následkem chirurgických zákroků, či jiných operací. Jejich hojení může být složitý proces, při kterém číhá na pacienta řada nepříjemných komplikací. Ty mohou znamenat prodloužení celkové doby léčby a v mnohých případech dokonce i nutnost podstoupit další operaci. Proto je vhodné stav pooperačních ran průběžně monitorovat, a to i v případě, že se bez problémů a relativně rychle hojí.

„Správná péče o ránu, včetně jejího čištění, ochrany a kontroly, je pro minimalizaci rizika komplikací klíčová. Objeví-li se přidružené problémy, které ohrožují hojení rány, neměli bychom spoléhat na ‚babské rady‘ a léčbu přenechat odborníkům,“ říká Kristýna Havelková z Centra hojení chronických ran EUC Kliniky České Budějovice a připomíná, že v procesu hojení rozlišujeme fázi primární, kdy léčba probíhá v domácím prostředí, a sekundární, kdy by v důsledku infekce či jiných komplikací měl pacient léčbu podpořit pravidelnými návštěvami u zkušeného lékaře či sestry.

Hodnocení rizik před operací

Každý člověk je jedinečný a reakce na operační zákrok mohou být velmi rozdílné. Zhodnocením rizik a zapojením pacienta do léčby lze předejít nepříjemným komplikacím. „Vhodná péče o pooperační ránu představuje základní kámen úspěšného hojení. Důležité je, aby pacienti aktivně komunikovali se svým lékařem a nepodceňovali význam své role v léčebném procesu. Pacientům, kteří se chystají podstoupit obzvláště komplikované zákroky – například odstranění převisu kůže nebo operaci kyčle – obvykle doporučujeme podstoupit následnou péči v našem zařízení, i jako preventivní opatření,” zdůrazňuje Kristýna Havelková. Proaktivní přístup k léčbě považuje za stěžejní.

Co způsobuje pooperační komplikace?

Komplikace po operaci mohou být způsobeny řadou faktorů, které zahrnují jak technické aspekty operace, tak i reakci organismu.

Mezi celkové rizikové faktory patří:

• věk pacienta

• stav jeho imunitního systému

• přidružená onemocnění (cukrovka, obezita, anémie, onemocnění ledvin atd.)

• psychický stav pacienta

„Lidé s diabetem či například sníženou funkcí ledvin představují rizikové pacienty, u kterých je pravděpodobnost vzniku komplikací bohužel mnohem vyšší. K léčbě a zhodnocení případných rizik proto vždy přistupujeme individuálně, před operací i po ní. Díky tomu jsme navíc schopni dosáhnout rychlejší rekonvalescence a minimalizovat bolestivost rány,“ říká k tomu Kristýna Havelková a připomíná nejčastější komplikace a jejich příznaky.

Nejčastější komplikace

Krvácení z rány

Když rána krvácí, může jít o důsledek poruch v procesu srážení krve, ale také nedostatečného zastavení krvácení během operace. V méně závažných případech postačí komprese rány – například její pevnější svázání obvazem. V závažnějších případech je ale třeba, aby zasáhl odborník. Objeví-li se například výron krve pod kůží, lze přistoupit k zavedení drénu.

Dehiscence (tzv. rozpad) rány

Rozestup okrajů rány neboli dehiscence může být vyvolán zvýšením nitrobřišního tlaku, například při kašli. Od pacientů je proto vyžadováno opatrné zacházení s ránou po operaci, včetně mírného tlaku rukou proti ráně v momentech, kdy tušíme, že by mohlo dojít k jejímu natržení. Dojde-li k „otevření“ rány, je nutné provést její opětovné vyčištění a následné sešití.

Nekróza rány

Nekróza neboli odumírání tkání postihuje především okraje rány, a to nejčastěji vlivem nedostatečného krevního zásobení nebo infekce. Komplikace se projevuje suchou gangrénou s temně fialovým až černým zbarvením, případně také žlutavými odumřeninami svaloviny či tuku, což může vést k další infekci.

Infekce

Proniknutí cizích organismů do oblasti rány bývá rovněž jednou z hlavních příčin komplikací. Dojít k němu může i během samotného zákroku – zejména u operací v rizikových oblastech, jako jsou střeva. Za rozvoj infekce mohou být zodpovědné i bakterie a jiné mikroorganismy, které jsou přítomny v těle už před operací.

Na co si dát při domácím léčení pozor?

Riziko vzniku většiny komplikací je mnohem vyšší v primární fázi léčby, tedy je-li pacient v domácím prostředí a bez dozoru zdravotníka. Mnohdy jde dokonce o následek neodborné snahy ránu léčit. „Například nesprávná technika strhávání náplastí může vést k podráždění kůže v okolí rány. Nedodržujeme-li klidový režim, vlivem prudkých pohybů či stahu svalů si v oslabeném místě můžeme přivodit také vyboulení vnitřních orgánů známé jako kýla,“ vysvětluje Kristýna Havelková a současně připomíná čtyři základní zásady, jak se o ránu starat v domácím prostředí.

Čtyři zásady správné péče o pooperační ránu v domácím prostředí

Pravidelně ránu kontrolujte: Máte-li ránu dlouhodobě pod kontrolou, snáze si všimnete nežádoucích změn či známek infekce, mezi které patří zarudnutí, otok, hnisání nebo zvýšená bolestivost. Díky pravidelným kontrolám lze také lépe sledovat pokrok v hojení.

Udržujte ránu v čistotě: Pro prevenci infekce je čistota zásadní. Ránu sterilizujte výhradně předepsanými čistícími roztoky, jemnými pohyby dle doporučení lékaře. Nezapomeňte ale následně místo osušit! Vlhké prostředí totiž napomáhá množení bakterií.

Kryjte místo vhodným materiálem: Kvalitní obvaz by měl ránu chránit před nečistotami a bakteriemi, ale zároveň umožňovat kůži dýchat a udržovat optimální vlhkost pro hojení. Výběr obvazu závisí na typu a stadiu hojení rány – v tomto ohledu je vždy vhodné konzultovat jej s lékařem.

Včas rozpoznejte komplikace: Pokud si všimnete kterékoli z výše zmíněných komplikací, ihned problém hlaste lékaři. Rychlou reakcí můžete předejít vážnějším problémům a zrychlit proces hojení. Zdravotní stav můžete průběžně konzultovat s praktickým lékařem i na dálku, například v aplikaci mojeEUC.

Správná životospráva a péče o jizvu

Již od prvních dnů lze hojení ran a jizev podpořit též volbou správného jídelníčku, dostatečnou hydratací a odpočinkem. Jemné masáže okolí jizvy zase podporují obnovu citlivosti a pomáhají redukovat modřiny, což rovněž přispívá k rychlejšímu hojení. Po úplném zahojení rány je vhodné postiženému místu věnovat zvýšenou pozornost po dobu alespoň jednoho roku, jelikož se tkáň stále vyvíjí. Pravidelným uvolňováním jizvy a podporou její pohyblivosti si také pojistíte, že postižené místo nebude způsobovat funkční či estetické problémy. Ideálním nástrojem je třeba tlaková masáž.

Při komplikacích je dohled lékaře nebo kvalifikované sestry nezbytný

Ačkoliv hojení ran můžeme v mnoha ohledech napomoci, na většinu závažnějších komplikací jsme bohužel krátcí – a ke slovu by měli přijít odborníci. „Zejména v situacích, kdy se objeví jakékoli zdravotní komplikace, by péče o pooperační ránu měla probíhat pod dohledem odborníků,“ komentuje Kristýna Havelková z Centra hojení chronických ran EUC Kliniky České Budějovice a dále vysvětluje. „V domácím prostředí obvykle není možné zaručit stejnou úroveň sterility a materiální vybavenosti. Riziko kontaminace rány je proto výrazně vyšší. Zkušený odborník navíc dříve a snáze odhalí rizika a doporučí vhodnou prevenci výskytu dalších komplikací. Klíčovou roli hraje pravidelná kontrola rány. V našem centru hojení chronických ran můžeme v tomto pacientům plně vyjít vstříc. Zajišťujeme pro ně kontinuální péči díky ordinačním hodinám každý den,“ vysvětluje Kristýna Havelková z Centra hojení chronických ran EUC Kliniky České Budějovice.

Máte ránu, která se špatně hojí? Obraťte se na některé z Center hojení chronických ran: