Obaly už recyklují tři čtvrtiny Čechů. Nejvíc se jim to daří s papírem

Recyklaci kromě třídění domácností pomohl i fakt, že firmy na český trh uvedly méně baleného zboží, tím pádem i méně obalů. Často také pro své výrobky zvolily znovu použitelné obaly. Vzniklo tak 1 261 452 tun obalového odpadu, což je oproti roku 2022 o čtyři procenta méně.

Z celkového množství tohoto odpadu se k recyklaci dostalo 75 procent, tedy 941 285 tun, a 11 procent, tedy 143 271 tun, putovalo k energetickému využití. „Míra recyklace obalů se tak meziročně zvýšila o 4 procentní body a celkové využití je oproti roku 2022 o 5 procentních bodů vyšší,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.

Každý obyvatel České republiky v průměru vytřídil 75,6 kilo odpadu. Z toho 22,5 kilo papíru, 17,1 kilo plastů, 14,6 skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramů kovů. Popelnice měli lidé v průměru devadesát metrů od bydliště, celkem jich bylo k dispozici 920 tisíc.

„Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze využít bez problému. U plastových obalů byla dosažena 49procentní míra recyklace, u obalů ze skla to bylo 78 procent, 67 procent u kovových obalů a u dřevěných obalů bylo dosaženo 37procentní míry recyklace,“ sdělila Müllerová.

Papírové obaly putují i ze zahraničí

U papírového odpadu dosáhlo celkové využití nakonec neuvěřitelných 104 procent, 98 procent bylo recyklováno, šest bylo využito energeticky. „Tento na první pohled možná překvapivý výsledek má však prozaické vysvětlení. Jednak může docházet k neplnění povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást tzv. živnostenských odpadů,“ vysvětlila Müllerová

Částečně to také podle Müllerové může být kvůli obalům, které jsou spotřebiteli napřímo dovezeny s nákupem v zahraničí a nejsou při uvedení na trh evidované v Systému EKO-KOM. Stejně tak nejsou obaly evidované při nákupu zboží ze zahraničního e-shopu, kdy jsou tyto e-shopy černými pasažéry a povinnosti k obalům v Česku nezajišťují ani neplatí. Spotřebitelé ale nakonec obaly vytřídí.

Plastových obalů bylo využito 89 procent, kromě 49 procent předaných k recyklaci šlo také 40 procent na energetické využití. Sklo a kovy putovaly logicky jen na recyklaci, u dřeva dosáhla míra recyklace 37 procent a 5 procent bylo využito energeticky.

Třídení a recyklaci platí firmy ze zákona

Systém třídění a recyklace obalů v Česku je financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Je to jejich zákonná povinnost a plní ji právě přes EKO-KOM. Výši poplatku, který společnost platí, určuje množství vyprodukovaných obalů.

„Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů,“ popsala Müllerová.

Ke konci roku bylo do Systému zapojeno 6 185 českých obcí a měst.