Příprava infrastruktury je podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) podmínkou úspěšné transformace česko-polsko-německého Trojzemí po ukončení těžby uhlí v polském dole Turów u hranic s Českem a Německem. Přestože se obyvatelům sousedních zemí může zdát, že by transformaci mělo řešit hlavně Polsko, podle Půty to bude mít dopad i na sousedy, řekl po skončení Česko-polsko-německé konference o spravedlivé transformaci Trojzemí v Liberci.
„Žijeme ve společné Evropě, kde je volný pohyb lidí, kapitálu a zboží přes hranice, a pokud bude u sousedů těsně za hranicemi nějaký velký sociální problém, tak se nepochybně odrazí i do života v sousedních českých a německých regionech," doplnil liberecký hejtman. Podle posledních čísel pracuje podle Půty v dole a elektrárně na 5000 lidí, ukončení těžby je tak možné brát jako ohrožení pracovních příležitostí, ale také jako velkou příležitost.
„Velká část těch lidí je vzdělaná v inženýrských oborech, které jsou dnes zajímavé, a je to příležitost je zaměstnat v nějakých nových odvětvích. A to, co my pro to můžeme udělat jako veřejný sektor, je vytvořit infrastrukturu," dodal Půta. Třeba starosta polské Bogatyně informoval o plánech města vybudovat u hlavní silnice průmyslovou zónu, která by nabídla prostor k podnikání novým firmám a lidem z regionu práci. V Žitavě zase úspěšně rozvíjejí výzkumné projekty.
Konference nebyla otevřená veřejnosti, což kritizovali odpůrci těžby. „Participace dotčených lidí a obcí na obou stranách hranice by měla být klíčová. Proč jsou pozváni zástupci těžařské firmy, ale nikoli ti, kteří se transformaci snaží už roky nastartovat? Tomu opravdu nerozumím a vyvolává to ve mně pochybnosti o skutečném účelu akce," uvedl lídr kandidátky Zelení pro kraj Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, který reprezentuje obyvatele žijící na českém území v blízkosti dolu.
Podmínkou úspěšné transformace celého území po ukončení těžby je společný postup, podle účastníků konference není možné, aby každá země řešila své problémy sama. Zatím to naráží na způsob financování společných projektů. Dosud se projekty transformace řešily samostatně na území jednotlivých států. „Myslím, že to je naprosto výjimečná situace a naprosto výjimečné území, a věříme, že vyjednáme i trochu výjimečný přístup v rámci EU," dodal hejtman. Věří, že se podaří peníze na projekty zajistit.
Zelení ale upozornili nato, že Evropská komise odmítla poskytnout regionu okolo dolu Turów stovky milionů eur z Fondu spravedlivé transformace kvůli vydání povolení k těžbě do roku 2044. Je podle nich jzřejmé, že žádný odchod od uhlí se v těsném sousedství Libereckého kraje neplánuje. PGE plánuje těžit tak dlouho, dokud to bude jen trochu lukrativní. Pokud se má začít hovořit o transformaci Turówa, je podle Starce potřeba hovořit o postupném útlumu těžby a aspoň o přibližném datu jejího definitivního ukončení. Bez toho EU peníze pro Turów neposkytne.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, se chystá těžbu postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají zejména ztráty podzemní vody, zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Polsko a PGE proto v únoru 2022 zaplatily Česku kompenzace za škody 45 milionů eur (1,1 mld. Kč) a firma dělá i další opatření. Těžbu tam PGE plánuje do roku 2044.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
