Více než čtvrtina zaměstnanců v Česku má nadřízeného, který diskriminuje buď je, nebo jejich spolupracovníky. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků výzkumu agentury STEM/MARK. Ta dále zjistila, že ačkoli nespravedlnost v odměňování patří mezi nejčastěji zmiňované, většina zaměstnanců nechce znát platy svých kolegů ani nadřízených.
Nějakou formu nespravedlnosti ze strany nadřízených vnímá podle výzkumu 28 procent zaměstnanců. Diskriminace se přitom nemusí týkat jich osobně, ale i někoho jiného na pracovišti. Podle autorů výzkumu diskriminaci více pociťují lidé bez maturity a s nízkým příjmem.
Nejčastěji si zaměstnanci stěžují na diskriminaci v odměňování, ve stylu komunikace a při kariérním postupu. Na některou z těchto tří oblastí si stěžovalo shodně 18 procent dotázaných. Dalších 14 procent respondentů zaznamenalo diskriminaci při úpravě pracovní doby, tedy například při volbě směny nebo začátku a konce pracovní doby. Desetina respondentů vnímá diskriminaci při rozhodování o tom, kdo půjde na školení či jinou formu vzdělávání, nebo při náboru pracovníků.
Spokojenost na pracovišti ovlivňuje také přístup nadřízených k zaměstnancům. Polovina dotázaných hodnotí chování svého přímého nadřízeného jako přátelské a férové, další zhruba dvě pětiny respondentů ho označily za korektní či neutrální.
S nevhodným či nepříjemným chováním nadřízeného se podle výzkumu setkává desetina zaměstnanců. Častěji jsou to lidé ve vyšším věku a lidé s nízkým příjmem. Jedno procento zaměstnanců uvedlo, že jejich nadřízený vystupuje agresivně nebo šikanujícím způsobem. Jako projevy takového chování respondenti uvedli aroganci, vztek, hrubé jednání či používání vulgarit.
Přestože stížnost na nerovnost v odměňování patřila ve výzkumu mezi nejčastější, nemají čeští zaměstnanci příliš zájem o to znát platy ostatních pracovníků a vedoucích. Alespoň přibližnou představu o výdělcích svých kolegů má podle průzkumu 47 procent zaměstnanců a necelá pětina tuší, kolik berou jejich nadřízení.
"Jedna věc je, že platy ve firmě neznáme, zarážející je ale to, že je ani znát nechceme," uvádějí autoři výzkumu. Znát výši platu kolegů by podle jejich zjištění chtělo 39 procent zaměstnanců a platy nadřízených 36 procent lidí.
Netransparentnost v platech přitom znamená, že je na schopnostech každého zaměstnance, jaký plat si vyjedná. "Jako zaměstnanec nemáte argument pro zvýšení platu kromě srovnání s konkurencí ani představu o možnostech jeho zvýšení do budoucna, když neznáte platy na různých úrovních hierarchie firmy," uvedla Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK. Tajné platy proto podle ní nemusejí být zárukou smíru ve firmě.
Do on-line výzkumu agentury STEM/MARK se zapojilo 309 zaměstnanců ze vzorku reprezentujícího populaci ve věku 15 až 64 let. Jejich názory agentura sbírala od 13. května do 17. května letošního roku. Do výzkumu nebyli zařazeni lidé pracující jako samostatně výdělečně činní ani podnikatelé a lidé bez zaměstnání.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
