Vědec Martin Mašek objevil od počítače v Liberci o Vánocích novou kometu, která je k vidění na nebi v Argentině

Informaci o „vánoční“ kometě zveřejnil na svém webu Fyzikální ústav AV ČR. Novou kometu zpozoroval v noci ze Štědrého dne na Boží hod Vánoční vědec Martin Mašek právě z tohoto ústavu nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. „Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března,“ uvádí Petra Köppl z Fyzikálního ústavu AV ČR a popisuje, jak k objevu došlo. „Martin Mašek si na Štědrý den rozbalil dárky a pak jako každý večer zasedl k počítači, připojil se k dalekohledu FRAM v Argentině a prohlížel si pás večerní oblohy nad západním obzorem. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek, když spatřil neznámý objekt – nyní již kandidáta na kometu s provizorním označením MAS0019.“

Jedná se o první kometu, kterou objevil Čech vzdáleným přístupem, online – dalekohledem v Argentině, přičemž on sám se nacházel v Liberci. Operátor robotického dalekohledu FRAM z Fyzikálního ústavu AV ČR se systematicky věnuje prohlížení pásu oblohy nepříliš vysoko nad západním obzorem v oblasti, kde nehledají velké observatoře. „Jasnost objevené komety je nyní asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy. Nejbližším bodem své dráhy kolem Slunce kometa prošla koncem listopadu a teď se blíží k Zemi. U nás se nad obzorem vynoří až na přelomu února a března, kdy proletí ze souhvězdí Eridana do Orionu, ale již značně zeslábne a na její vyfotografovaní bude potřeba velkých dalekohledů,“ vysvětluje Martin Mašek.

Artefakt, nebo reálný objekt?

„Při prohlížení oblohy se dělá tzv. syntetické trackování, kdy se pomocí speciálního programu Tycho-Tracker hledají pohybující se planetky či komety a zkouší se skládání sérií snímků na sebe v různých směrech a rychlostech. Tento postup umožňuje najít i méně jasné objekty než při klasickém, konvenčním hledání,“ popisuje Petra Köppl.

Martin Mašek si nebyl stoprocentně jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso, a tak ho zkusil dohledat další noc znovu. „Poté, co se mi to podařilo, jsem opatrně napsal Danielu Greenovi z Central Bureau for Astronomical Telegrams ohledně možného objevu nové komety s tím, že pořídím ještě další, potvrzující pozorování. Bohužel, třetí noc bylo v Argentině špatné počasí, proto jsem využil další z robotických dalekohledů FRAM, konkrétně 135mm teleobjektiv umístěný na chilské observatoři Cherenkov Telescope Array poblíž hory Cerro Paranal, kde bylo jasno, a i v takto malém objektivu bylo těleso bezpečně viditelné. To už jsem si byl jist natolik, že jsem poslal své pozorování do Minor Planet Center,“ uvádí Mašek.

Informace o možné nové kometě se následně objevila v Possible comet confirmation page na webu Minor Planet Center. „V průběhu následujících dnů řada pozorovatelů z Austrálie a Chile poslala vlastní pozorování, která existenci tělesa potvrzují, nyní se již upřesňuje jeho dráha. V noci na 30. prosince se na kometu zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové Hana Kučáková a Kamil Hornoch, kteří pořídili snímky, na nichž je kometa i její dráha mezi hvězdami velmi dobře patrná,“ podotýká Petra Köppl z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Kometa zachycená z velkého Dánského (1,54m) dalekohledu na Evropské Jižní observatoři v Chile.  | foto: Autoři pozorování jsou H. Kučáková (Astronomický ústav MFF UK) a K. Hornoch (Astronomický ústav AV ČR). 

Oficiální oznámení objevu komety by mělo následovat v řádu dnů. Oficiální pojmenování vesmírných těles spravuje Mezinárodní astronomická unie a komety podle těchto pravidel dostávají jména po svých objevitelích. Dá se tak čekat, že „vánoční“ kometa ponese jméno Martina Maška.