Libereckým bazénem zní sbíječky, vybouráno už bylo 8 tisíc tun betonu a obkladů. Červený tobogán nahradí nový

„V současné době máme 90 % věcí vybouráno a postupně, i když tomu počasí úplně nepřeje, se přesouváme ven, abychom demontovali do dubna obálku objektu a mohli začít budovat vše odznova. Zároveň jsme začali se sanací železobetonových konstrukcí. Jsou opravdu potřebné, protože 40 let zanedbaná údržba se na těch nosných konstrukcí podepsala,“ říká zástupce zhotovitele, společnosti Metrostav DIZ, Štěpán Verner.

Z rekonstruovaného bazénu dělníci odvezli už na 8 tisíc tun vybouraného materiálu včetně sutě, betonu a obkladů a sundali asi 5 tisíc metrů čtverečných původního obkladu. „Obkladové materiály už se zpátky nevrátí, ani to technicky nejde, nicméně projekt počítá s tím, že se sem vrátí replika červené mozaiky a elektroporcelánu, což jsou ty keramické trubičky,“ dodává Verner.

Z bazénové haly zmizel červený tobogán, jeho malá část přesto na staveništi zůstává, dělníci ho využívají jako skluz pro suť. „Původní laminátový červený tobogán je zlikvidovaný a už se sem nikdy nevrátí, nerezový bude rozebrán, dojde k jeho repasi a v momentě, kdy budeme pokračovat v pracích, bude navrácen na místo, kde byl doposud. Místo toho červeného přibyde nový, nerezový,“ podotýká zástupce stavební firmy. Skokanské můstky zůstanou v bazénové hale zachovány, dojde ale k jejich repasi a osazeny budou novými prkny. Stejně tak zůstanou na svém místě i vířivky, které jsou teď zcela vybourány a nahradí je nové.

„Stavba probíhá podle plánu, harmonogramu a projektu,“ říká Aleš Bednář, který stavbu dozoruje pro sdružení Quality Management. „Samozřejmě se tady objevují věci, které ten projekt nemohl předpokládat, ale jsou to detaily, technické věci, které jsou vlastně rutinní. A od toho jsme tady my, abychom všechno kontrolovali a domlouvali se s investorem a zhotovitelem jak má vše pokračovat, abychom na podzim 2026 mohli bazén otevřít a mohl sloužit veřejnosti,“ dodává.

Nečekané problémy se objevily například v bazénové hale. „Když jsme odhalili tribuny, zjistili jsme, že podepření některých prvků jsou jiná, než se počítalo. V tuto chvíli spolupracujeme s autorským dozorem na nápravě, aby práce mohly postupovat dál,“ podotýká Verner.

Na stavbě pracuje denně 75 lidí. „V průběhu novinářského dne jsme chtěli zajistili trochu klidu, proto jsme odstavili těžkou techniku a probíhá jen bourání ruční technikou hlavně v bazénové vaně, kdy dochází ještě k odstranění některých nadbytečných starých vrstev, abychom se dostali na konstrukční beton, aby mohl být zhodnocen jeho stav a následně abychom mohli postupovat dál,“ podotýká Štěpán Verner. V bazénu se běžně pohybuje kolový nakladač pro vyvážení suti z objektu a také menší pásové nakladače, které zajišťují vyvážení suti z části zázemí do bazénové haly.

Po dokončení bouracích prací bude následovat sanace ocelové konstrukce. „Ta bude otryskána na hladké železo a následně budou obnoveny vrstvy jednotlivých nátěrů. Potom začneme odmontovávat vlnité trapézové plechy a obnovovat celý střešní plášť,“ podotýká k dalšímu harmonogramu prací zástupce stavební firmy.

Schodišťová věž, kterou se vstupovalo z dámských šaten do sprch bazénové haly má narušenou statiku a jsou v ní skuliny, kterými je vidět skrz. Projekt proto navrhl její kompletní demolici stavbu nové.

Do bazénu se pak bude vcházet trochu jinudy, než byli návštěvníci doposud zvyklí a to z prostoru bývalé pokladny. Stříška už se nad vstup nevrátí.

Plavecký bazén v Liberci byl architektonicky a urbanisticky mimořádně zdařilou ukázku sportovní stavby z konce 70. a začátku 80. let 20. století. Význam objektu potvrzují i ocenění, která autor jeho návrhu Pavel Švancer získal, například cena mezinárodního bienále Interarch v Sofii z roku 1987 a Cena Josefa Havlíčka v roce 1988. Bazén patřil mezi nejvyužívanější sportoviště v Liberci. V průběhu rekonstrukce dojde ke změně jeho vnitřního uspořádání, kdy na svém místě mimo bazénů zůstane jen pizzerie.