Dnes je Popeleční středa. Křesťanům tak začíná 40denní půst před Velikonocemi

Pro křesťany je Popeleční středa prvním dnem postní doby. Ještě v době raného křesťanství byl 40denní půst způsobem, jak se očistit od těžkého hříchu. Hříšník byl na začátku půstu biskupem vykázán z kostela, oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. 40 dní pak stál před vchodem a až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Tato tradice se ještě před začátkem prvního tisíciletí postupně vytratila.

V dnešné době slouží kromě zahájení půstu rituál k tomu, aby si lidé uvědomili, že každodenní problémy jsou pomíjivé. Kněz v kostele dělá věřícím popelcem na čelo značku a přitom pronáší „prach jsi a v prach se obrátíš“.

Popelec používaný ke značce je vyroben ze spálených větviček jívy - kočiček. Ty se poslední neděli před Velikonocemi, na Květnou neděli, vysvětí a téměř o rok později spálí. V jižních zemích se pálí olivové a palmové ratolesti. Někteří lidé si pak značku na čele nechávají po celý den.

Postní dobu lze najít i v dalších náboženstvích

Délka 40 dnů není náhodná. Odkazuje na půst Ježíše Krista, který mezi křtem a začátkem svého působení putoval stejnou dobu pouští. Pro křesťany je tato doba považována na Boží zkoušku jeho duchovnosti a schopnosti odolávat pokušením.

Během Popeleční středy je půst nejpřísnější, stejně tak na Velký pátek, a křesťané mohou jíst jen jedno jídlo denně. V ostatních dnech půstu, kromě neděle, se pak vyhýbají červenému masu. 

Letos se křesťanský půst překrývá s tím islámským, tedy ramadánem. Ten letos trvá od 1. do 30 března. Muslimové během něho nesmí jíst ani pít mezi úsvitem a západem Slunce. Toto období je také dobou, kdy se urovnávají spory a lidé by se k sobě měli chovat laskavě. Historicky je postní doba v islámu převzatá od židů a křesťanů.