Krajští zastupitelé schválili záměr kraje koupit Ještěd

Pro koupi Ještědu hlasovalo z přítomných 43 zastupitelů celkem 34 zastupitelů, jeden byl proti a osm se zdrželo.

„Kupujeme tuto stavbu v podstatě proto, abychom ji opravili a zachránili. Budeme dále pokračovat v přípravě projektové dokumentace k rekonstrukci. Hlavním cílem je přispět k tomu, aby se budova horského hotelu a vysílače na Ještědu zařadila na seznam světového dědictví UNESCO,“ prohlásil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). „Liberecký kraj má větší šance než současný vlastník objektu, společnost České radiokomunikace, získat na rekonstrukci spolufinancování třeba z evropských nebo národních zdrojů.“

Cena za samotný objekt, za jehož projekt obdržel liberecký architekt Karel Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu, činí 181 milionů korun. Nezahrnuje movité vybavení – mobiliář, vybavení a příslušenství. Předpokládaná cena za ně by neměla převýšit dva miliony korun.

Kupní smlouva je pro kraj dle mluvčí kraje Andrey Fulkové výhodná. „Na převáděných nemovitostech totiž budou vázány věcná břemena – služebnosti. Budou zřízena jako úplatná za roční náhradu pro Liberecký kraj ve výši 2.897.142 korun. Od roku 2028 se náhrada bude moci zvyšovat o inflaci, avšak nejvýše o pět procent ročně,“ uvádí.
„Hodnota služebností se poté znovu upraví po provedené rekonstrukci na základě nového znaleckého posudku,“ doplnil Půta.

České Radiokomunikace se zavázaly k tomu, že budou při projektové přípravě a rekonstrukci objektu spolupracovat. „Naším záměrem je předat Ještěd tomu, komu na něm záleží, pro koho je stavba důležitá a bude jí věnovat náležitou péči a pozornost. Proto jsme upřednostnili jednání s Libereckým krajem před všemi ostatními variantami,“ uvedl Miloš Mastník, generální ředitel Českých Radiokomunikací.

Na světě je již studie k rekonstrukci Ještědu. Jejími autory jsou bratři Krejčíkovi z královéhradeckého architektonického studia ARN. „Když ji před pěti lety architekti představili, říkali, že Ještěd není klasická památka ve smyslu barokního zámku, ale je to spíš historické auto, které stojí léta na parkovišti na úplně nejvyšším místě široko daleko, kde panuje extrémní počasí: vichry, bouře, deště, chumelenice i sluneční žár. Co je na Ještědu asi v nejhorším stavu, je plášť a už na první pohled venkovní betonové konstrukce, které potřebují sanaci. Vzhledem k tomu, že Ještěd je železobetonová stavba z přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, nelze vyloučit, že odkrývání jednotlivých částí skeletu pravděpodobně přinese nějaká překvapení,“ řekl hejtman Půta. Náklady na rekonstrukci podle prvotních odhadů přesáhnou 400 milionů korun.

Během rekonstrukce chce Liberecký kraj spolupracovat s odborníky, kteří se na budování Ještědu před více než půlstoletím podíleli, například s architekty Miroslavem Masákem či Jiřím Suchomelem. „Jedním z partnerů bude jistě také SIAL, nástupce architektonické kanceláře, v níž architekt Karel Hubáček působil. Rádi bychom rovněž využili některé prostory na zřízení expozice, která bude připomínat nejenom Ještěd, ale taky jméno architekta Karla Hubáčka, jeho hlavního tvůrce,“ uzavřel hejtman.