Zjitřené emoce, pak návrh možné cesty. U kampusu univerzity se řešilo, co dál s okolím

Desítky obyvatel ulic Bendlova, Ondříčkova, Boční či Fibichova se na začátku setkání obávaly především toho, že by měl na místě lesoparku vyrůst parkovací dům s až 480 místy, kvůli kterému byl územní plán už jednou změněn. Pokrýt měl potřebu parkování nejen univerzitních zaměstnanců, ale i návštěvníků botanické a zoologické zahrady. Podle místních by to do klidné oblasti, která se ale v době akademického roku potýká s problémy s parkováním a dopravou nejen studentů univerzity, přivedlo další nežádoucí automobilovou dopravu. „V žádném případě univerzita nechce stavět klasický parkovací dům. Ani by na to nesehnala peníze, to není reálné. Šlo o dřívější záměr města, ze kterého po převodu zoo a botanické na kraj sešlo. Univerzita chce pozemek využít ke svému dalšímu rozvoji, i když v souvislosti s pravidly výstavby by parkovací místa musela být součástí nové budovy. Nicméně šlo by o objekt občanské vybavenosti, což znamená, že by se jednalo také například o učebny, laboratoře či podobně. Podle potřeb univerzity v době, kdy se bude konkrétní objekt připravovat,“ uvedla na začátku jednání prorektorka pro rozvoj technické univerzity v Liberci (TUL) Lenka Burgerová.

Plány na rozvoj má univerzita právě v prostoru vedle výzkumného ústavu CXI v Bendlově ulici, vedle kotelny.

„Je to pozemek, který byl už jednou změněný v územním plánu na pozemek, kde je možné vybudovat občanskou vybavenost a potom se to nedostalo do nového územního plánu. Teď ten proces pokračuje. Čili aby se TUL mohla rozvíjet, tak samozřejmě potřebuje pozemky a tohle je pozemek, kde ta změna je rozjednaná,“ doplňuje Burgerová.

Místním obyvatelům se ale záměr univerzity stavět směrem k zástavbě rodinných domů a navíc na místě oblíbeného lesoparku nelíbí. „Dozvěděli jsme se sice s radostí, že by to neměl být jen parkovací dům, ale budova třeba i s nějakými učebnami, za což jsme rádi, ale pořád zůstává to, že to má vyrůst v prostoru od Fibichovy do Bendlovy ulice, kde je v této chvíli lesopark, kde si hrají naše děti, kde to máme rádi. Samozřejmě nechceme, aby tam byla nějaká budova, která nebude hezká a také aby se ničila zeleň a přibližovalo se to celé k rodinné zástavbě, která tam tím směrem už je,“ podotýká jeden z účastníků setkání Matouš Kubáček.

Z debaty mezi místními obyvateli, městem a univerzitou se nicméně postupně narodil nápad, který by mohl rozčilení místních, které chvílemi dávali zástupkyni univerzity velmi hlasitě a emotivně najevo, uklidnit. „Postupně jsme se dostali k tomu, že na druhé straně výzkumného ústavu CXI je plocha, která vede dolů k tenisovým kurtům a je už tak 30 let nevyužívaná, zarostlá. Objevily se sice námitky, že je v nějaké chráněné zóně, ale zase se ozývá, že to není pravda, je to celé takové dramatické,“ uvedl Kubáček. Pro místní by ale bylo právě toto místo, které by nebylo v bezprostřední blízkosti zástavby a nezničilo oblíbený lesopark s hřištěm ve spodní části, představovalo přijatelnou variantou. „V zásadě celá pointa je v tom, že chceme vyjít univerzitě vstříc, jsme rádi, že tu je, že se to tady dává do kupy, ale byli bychom rádi, aby byli spokojeni všichni. Jak oni, tak my a tohle místo je roky nevyužívané, není hezké, je v areálu univerzity, krásně by to uzavřelo celý komplex. A náš lesopark s hřištěm by to nezničilo,“ dodává Kubáček.

Město Liberec si na základě toho dalo za cíl tuto plochu, vzdálenější od obytné zástavby, v územním plánu prověřit. „My to v rámci změny územního plánu zkusíme projednat s dotčenými orgány, kterými jsou na magistrátu a Libereckém kraji životní prostředí a uvidíme, jak to dopadne. Zjistíme, jak je plocha evidovaná, jak je hodně chráněná, a pokud by byla významným krajinným prvkem, můžeme jednat o tom, že se přesune, pokud tu není žádný vzácný strom, který by tomu bránil. A pokud to bude možné, plocha pro možný rozvoj univerzity bude vymezena tady a ten významný krajinný prvek by byl vymezen třeba na tom pozemku, který byl původně myšlen pro zástavbu,“ uvedl náměstek libereckého primátora pro územní plánování, majetek a sport Adam Lenert (ANO).

Také univerzita bude prověřovat, zda je pro ni změna místa dalšího rozvoje možná. „Musíme se na ty pozemky dívat nejen jako na místo na mapě, ale i na to, jaký je tam geologický podklad, jestli to je navážka, není to navážka, těch parametrů je opravdu hodně. Ale budeme se tím zabývat, ostatně město na setkání deklarovalo, že z jejich strany v rámci toho opakovaného projednávání změny územního plánu přijde impulz, abychom se zabývali tím širším územím,“ podotýká Burgerová.

Nedostatek parkovacích míst v lokalitě, který byl také předmětem řady dohadů na setkání, už město řeší. Do budoucna chce s univerzitou jednat o směně některých pozemků, aby si univerzita mohla zřídit parkovací místa vyhrazená pro své zaměstnance, ve hře jsou parkovací místa ve Fibichově ulici, která jsou využitá většinou jen o víkendech návštěvníky zoo a botanické zahrady. Město řeší také parkování místních. „My dobře víme, že je tu problém s parkováním, kdy rezidenti tu nemohou zaparkovat, protože tu stojí jiní návštěvníci města. Proto máme už připravený projekt, který bychom chtěli projednat v místní komisi s občany, kde bychom vymezili systém modrých a smíšených zón. Ty smíšené zóny mají výhodu v tom, že se přes den mohou využívat jako placená stání pro návštěvníky, večer to pak bude modrá zóna, kdy ti rezidenti budou mít jistotu, že zaparkují,“ dodává Lenert s tím, že by takto chtěli vyřešit parkování v lokalitě Bendlova, Ondříčkova, celé oblasti kolem kampusu a také ve Fibichově ulici.