Sousoší koček u liberecké Plazy je jako nové, město nechalo kočičí rodinu renovovat

„Oblíbené kočky neunikly v průběhu času povětrnostním vlivům, vandalismu, a tak jsme přistoupili k jejich renovaci. Kočky byly očištěny tlakovou vodou, došlo k jejich konsolidaci vyplněním drobných prasklin a poškození tmelem a následným přebroušením, rekonstrukci barevnosti obnovou originálního výtvarného ztvárnění a tak dále,“ uvádí mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
 

Kočičí rodinka, instalovaná původně před budovu historické radnice v roce 2010, byla vytvořena akademickou sochařkou Martinou Niubó Klouzovou. „Dle slov známé sochařky vznikla myšlenka k jejich vytvoření při sledování tehdy oblíbeného seriálu Teletubbies, přičemž dotvořit celé dílo pomáhal také malý syn autorky,“ přibližuje mluvčí Liberce.

Kočky ze sklobetonu se od radnice posléze přestěhovaly k vodotryskům u obchodního centra Plaza, kde pro svou atraktivitu mezi obyvateli, zůstaly umístěny nastálo.

Kromě sousoší koček nechal Liberec na základě žádosti místních obyvatel provést během léta také restaurátorské práce na drobné památce situované v blízkosti ulic Hejnická a Švestková. „Jedná se o kříž z větrové oceli s litinovým korpusem Krista spočívajícím na pískovcovém soklu s hlavicí. Místní křížek nechal roku 1833 zřídit Franz R. Jeger z Krásné Studánky. Klasicistní podstavec představuje hodnotné dílo v části obce, kde se kulturní památky téměř nevyskytují a přes blízkost dnes rušné silnice si kříž nadále uchovává svůj význam i jako krajinotvorný prvek,“ říká mluvčí Liberce.

Památka byla dlouhodobě zanedbaná a neudržovaná, umístěná na soukromém pozemku.


Křížek před restaurátorským zásahem.

„Ovšem po změně vlastníka město přistoupilo k poměrně rozsáhlé renovaci, neboť povrch soklu i dříku byl znečištěn atmosférickými nečistotami, krustami, síranovými solemi, pokrytý vrstvou mikrovegetace, pískovec trpěl značnou vlhkostí a degradací kamenného materiálu, chybělo spárování. Vlivem nárazu vozidla došlo také k posunu jednotlivých dílů podstavce a vychýlení památky, vznikly zde také trhliny z důvodu koroze ocelových prvků,“ vysvětluje Kodymová.

Cílem restaurování a rehabilitace památky z 1. poloviny 19. století byla její obnova, včetně zajištění proti vlivům způsobujícím urychlenou korozi povrchů. „Bylo provedeno předzpevnění, odstranění krust a nečistot. Drobné plastické doplnění kamenných architektonických prvků akceptuje původní tvarosloví, strukturu a barevnost originálního kamene. Praskliny byly zajištěny skrytými vrtanými táhly z nerezavějící oceli, dále bylo provedeno zpevnění, injektáž trhlin, hydrofobizace, ochrana památky proti působení mikroflóry, škodlivých atmosférických vlivů, zajištění statiky. Kovové části, větrové železo kříže a litinový korpus byly ošetřeny, očištěny, chybějící detaily a drobná poškození vytmeleny, ošetřeny základním a vrchním antikorozním nátěrem. Korpus Krista byl sejmut a poté zpětně osazen po vyzlacení plátkovým zlatem,“ uzavírá liberecká mluvčí.

Křížek po restaurování.