Češi se dle indexu znalosti angličtiny v roce 2025 zlepšili, přesto zůstávají angličtináři druhé kategorie

AI jazykové aplikace už dnes umožňují personalizovanou výuku a okamžitou zpětnou vazbu, což může pomoci zejména při rozvoji mluvení – dovednosti, která je pro studenty jazyka nejnáročnější. „Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem, pokud ji používáme jako nástroj, ne jako náhradu našich znalostí,“ upozorňuje Tereza Dostalíková z české pobočky EF a doplňuje: „AI aplikace se stávají běžnou součástí jazykového vzdělávání i v Česku, což může zlepšit psané i mluvené dovednosti. Nejúčinnějším nástrojem pro rychlé zlepšení angličtiny ale zůstává pobyt v zahraničí, kde jsou studenti obklopeni jazykem i kulturou.“

Ačkoliv poptávka po výuce angličtiny celosvětově neklesá, pokrok v úrovni znalosti jazyka se už pátým rokem zastavil. Tento trend reflektuje i Evropa, která se již tradičně v celosvětovém žebříčku umisťuje na předních příčkách. Samotná Evropská unie si ale mírně polepšila. Největší zlepšení zde zaznamenalo Slovensko a Německo. Indexu stále vévodí Nizozemsko s vysokým ziskem 624 bodů. Na evropském chvostu se nachází Itálie, která se letos umístila na 59. příčce. Z celosvětového hlediska má největší problém s angličtinou Kambodža s průměrnými výsledky srovnatelnými s jazykovou úrovní A2.

Globální trendy   

Rozdíly ve znalosti angličtiny mezi ženami a muži (ve prospěch mužů) se letos nadále zmenšují. Výraznou genderovou propast vykazuje pouze 37 zemí, zatímco v roce 2024 to bylo ještě 48. Největší rozdíly byly patrné na začátku dekády, proto se jejich příčina spojuje s covidovou pandemií.  

Mladí dospělí zůstávají pod úrovní, které dosahovali před pandemií. Více států letos zaznamenalo u této věkové skupiny zhoršení než zlepšení oproti minulému roku. Mírný pokles skóre je patrný i u lidí nad 40 let, což jejich výsledky dělá srovnatelné s těmi před deseti lety. 

Česko pod lupou

Česká republika se meziročně zlepšila o 15 bodů a posunula se tak s 582 body o jednu příčku na 23. místo. Za svými evropskými sousedy ale nadále zaostává. Zatímco Německo, Polsko a Slovensko se letos přidaly k Rakousku do skupiny zemí s velmi vysokou úrovní angličtiny (odpovídající úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce), Česko zůstává ve druhé kategorii – na úrovni B2.

Nejsilnější anglickou dovedností je pro Čechy čtení, následuje poslech, psaní a nejobtížnější je mluvení. „Toto zjištění asi nikoho nepřekvapí, ale málokdo ví, že ke zlepšení mluvené angličtiny může pomoci i čtení nahlas. Dalším užitečným pomocníkem jsou AI nástroje ve formě komunikačního partnera,” radí Dostalíková. Mezi ženami a muži nejsou v Česku výrazné rozdíly – obě pohlaví dosahují v průměru vysokého skóre, muži si ale vedou o něco lépe, což odpovídá globálním trendům. Nejlepší výsledky zaznamenala věková skupina od 26 do 30 let.   

Brno versus Praha

V Česku se nejlepší úrovní angličtiny mohou pochlubit obyvatelé Brna. Svým průměrným skóre 620 bodů dosahují velmi vysoké úrovně a překonávají i Prahu (576 bodů). Pokud bychom výsledky Jihomoravanů srovnávali s úrovní angličtiny v hlavních evropských městech, umístili by se na sedmé příčce – hned za Berlínem. Pro porovnání, nejlépe umístěné hlavní město je Kodaň s bodovým ziskem 644 bodů, což je brněnskému bodovému skóre blíže než Praha.