Středa 10. 12. 2025 | Svátek má Julie
Dnes, 13:45, aktualizováno před 2 hodinami
Pestrý program absolvoval dnes v Liberci prezident České republiky Petr Pavel, který do Libereckého kraje přijel na dvoudenní oficiální návštěvu. Spolu se svojí ženou Evou zahájili návštěvu kraje v Liberci, jejich vůbec první zastávkou byl CXI Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci. Shlédli tam výrobu nanovláken v přímém přenosu, jiskrnou show při ukázce toho, jak nanoželezo reaguje na vzduch a na památku univerzitě se pak prezident podepsal na speciálně připravenou nanovlákennou vrstvu. Poté zamířil prezidentský pár na libereckou radnici, kde se prezident sešel na debatě se zastupiteli Liberce. Hned první dotaz zastupitelů mířil na budoucí podporu státu Ukrajině. Se zastupiteli pak diskutoval také například o špatné dopravní dostupnosti do Prahy po železnici nebo o pro Liberec nespravedlivém rozpočtovém určení daní.
Program dvoudenní návštěvy Libereckého kraje začal pro prezidenta republiky Petra Pavla a jeho ženu Evu v CXI Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci.
„Jsme na Technické univerzitě v Liberci, která se proslavila výrobou nanovláken, je tedy nasnadě, že jsme chtěli panu prezidentovi ukázat přípravu nanovláken, jejich aplikaci, využití v praxi, konkrétně v ochraně životního prostředí,“ říká za Technickou univerzitu v Liberci (TUL) vedoucí oddělení technologie životního prostředí Lukáš Dvořák.
„Prezidentský pár u nás strávil zhruba hodinu a za tu dobu viděl výrobu nanovláken v přímém přenosu. Ukázali jsme mu také aplikaci nanovlákenných materiálů pro čištění odpadních vod, úpravu vod a obecně ochranu životního prostředí. Připravili jsme si také efektní ukázku toho, jak nanoželezo reaguje na vzduchu, takové jiskření. Poté jsme se přemístili do vedlejší laboratoře, kde jsme prezidentovi i jeho ženě ukázali, jakým způsobem se ty materiály, ať už nanovlákna nebo to nanoželezo, aplikují právě pro ochranu životního prostředí, například čištění odpadních vod, kontaminovaných podzemních vod nebo obecně na technologie vody a do životního prostředí,“ podotýká Dvořák.
Pro jeho oddělení je právě ochrana přírody stěžejní. „Jednoduše proto, že se dotýká opravdu nás všech. Pokud žijeme ve zdravém životním prostředí, tak to má vliv na naši pohodu, na naše zdraví. Takže ochrana životního prostředí, byť je do značné míry podceňovaná, je klíčovou oblastí, které se musíme věnovat a které se dlouhodobě a systematicky věnujeme. Proto jsme pro ukázku prezidentovi vybrali toto. Zároveň je tam ten obrovský přesah, aplikace toho výzkumu nanomateriálů do konkrétní praxe,“ dodává.
Ve třetí z laboratoří pak návštěva prezidentského páru pokračovala ukázkou mikroskopů. „Těm říkáme oči tohoto ústavu a podívali jsme se díky nim na strukturu nanovláken,“ podotýká Dvořák.
Než prezident republiky laboratoře univerzity opustil, vytvořil zdejším vědcům ještě jeden vzácný suvenýr. Podepsal se na nanovlákennou vrstvu, připravenou v Liberci speciálně pro tyto účely. „Necháme si ji zarámovat a bude zdobit foyer této budovy,“ dodal vedoucí oddělení technologie životního prostředí TUL.
Prohlídku části univerzity si prezident na tiskové konferenci v odpoledních hodinách chválil. "Seznámili jsme se s tím, na jakých projektech na univerzitě pracují a musím říct, že je velice povzbudivé vidět pracoviště takové úrovně, které spolupracuje s řadou podobných pracovišť ve světě na projektech, které mají opravdu světovou úroveň. Například v oblasti elektronových mikroskopů a zkoumání materiálů, ale i aplikačního využití různých nanotechnologií, například pro čištění vod a mnoho jiných užití včetně zdravotnictví," uvedl prezident Petr Pavel. Vyzdvihl také návštěvu pracoviště pokročilých technologií 3D tisku. "Ty mají obrovský potenciál v podstatě ve všech oborech, velký pak ve zdravotnictví, ve strojírenství a mimo jiné i v obranných technologiích," podotkl.
Z akademického prostředí univerzity se prezidentský pár přesunul na libereckou radnici. Tady na něj kromě dalších přihlížejících čekal i sběratel známek Roman Kollitz. „Mám tu arch známek, který vyšel s panem prezidentem a pokud se mi podaří získat k němu podpis pana prezidenta, bude to jistě krásná vzpomínka na jeho návštěvu Liberce,“ uvedl sběratel původem z Frýdlantu, který už má mezi podepsanými známkami například i ty s Vladimírem Remkem. „Prezidenta však budu mít podepsaného prvního,“ říká.
Prezidentovi chtěl ale také osobně poděkovat. „Za jeho ochotu, že ve svém věku věnuje svůj čas a úsilí našemu státu, protože já už bych to nedělal,“ dodal Kollitz.
Na libereckém magistrátu čekalo nejdříve prezidenta republiky setkání s primátorem a vedením radnice, poté debata se zastupiteli v obřadní síni. V té ho primátor Liberce Jaroslav Zámečník nejprve přivítal a představil mu město skrze nádherné vitráže. „Lidem vyobrazení na nich připomínají, na čem město stojí: tedy na obchodu, vzdělání, službách a řemeslech,“ uvedl Zámečník.
Prezident republiky pak přítomné zastupitele pozdravil a ujistil je, jak důležité pro něj podobná setkání jsou. „Už tři roky na takovýchto setkáních sbírám podněty, abych potom mohl při jednání s vládou argumentovat. Nemám sice pravomoci jako exekutiva, ale můžu s těmi věcmi otravovat ministry tak dlouho, až se jimi začnou zabývat. A v takové chvíli je dobré, když je odkážu odkázat na konkrétní místa, kde se tím problémem zabývají,“ uvedl Pavel. Slovo pak dal samotným zastupitelům.
Zástupcům médií byl dán prostor, aby si poslechli pouze jednu otázku, kterou zastupitelé položili. Poté museli sál opustit a debata byla pro ně uzavřena.
Té jediné otázky, kterou si vyslechli, se ujala zastupitelka Anna Zemanová. „Já vím, že s tím nemůžete asi moc udělat, ale člověk vašich zásad a vašeho charakteru má jistě pevný postoj. Dobře víme, jak dopadly volby. Mě hrozně záleží na tom a je to to, co bych od vás chtěla slyšet, jak se bude stavět dál stát jako celek k pomoci Ukrajině. Co se týče nejen pomoci uprchlíkům, ale i co se týče muniční iniciativy a tak?“
Prezident republiky v odpovědi uvedl, že podporu Ukrajině vnímá jako zásadní nejen z politických, ale také praktických důvodů. „I proto se to snažím takto prezentovat všem, kteří mají na pokračování pomoci Ukrajině trochu jiný názor. Je v našem zájmu Ukrajinu podporovat, protože úspěšné dořešení války na Ukrajině ve smyslu mírového ujednání, které bude pro Ukrajinu maximálně možně spravedlivé, je pro nás důležité bezpečnostně, ale i ekonomicky. A stejně tak podpora Ukrajiny znamená teď nejen bezpečnostní záruky do budoucna pro nás, ale znamená pro nás i ekonomické příležitosti. Na to bychom měli myslet. Ukrajinu podporujeme přímo i nepřímo od anexe Krymu a od začátku agrese od února 2022 opravdu intenzivně, a proto by mi nedávalo sebemenší smysl, když odhlédnu od solidarity, ochrany principů a hodnot, tak kdybych se na to díval jenom pragmaticky, tak by mi to nedávalo smysl, abychom teď podporu Ukrajině přerušili. Protože si tím zavřeme dveře pro možnou další spolupráci při obnově Ukrajiny, která později přijde. Takže i ti, kteří nejsou naladěni tak, že napadené zemi se má pomáhat, tak by se na to měli dívat tak, že bezpečnostní podpora Ukrajině zvyšuje do budoucna i naši bezpečnost, a navíc může být zásadní pro ekonomickou příležitost.“
Myšlenku poté rozvedl i s ohledem na Českou republiku a naši minulou a ukrajinskou současnou snahu o vstup do EU a NATO.
„My jsme menší zemí a spoléháme se na to, že jsou tady nějaké záruky v mezinárodním řádu, a že jsou pravidla respektována jak malými, tak velkými zeměmi. Jestli ovšem přijmeme myšlenku, kterou zastává prezident Putin a možná mnozí další, že pravidla hry určují ti velcí a ti malí jsou tady od toho, aby poslouchali, tak pak budeme žít v úplně jiném světě. Ale já si myslím, že naprostá většina lidí u nás si nepřeje být ve vleku těch dalších a chce, abychom si alespoň v míře, která je možná, určovali svoji budoucnost sami. A to nepůjde, když nebudeme chránit stejné principy pro ostatní,“ uvedl.
Ukrajinu dneška pak přirovnal k České republice v 90. letech. „Co jsme chtěli my v 90. letech, to vlastně chce Ukrajina teď. Občas slyším, že to někdo zpochybňuje. Že řekne: Ukrajina je soused Ruska a tím pádem musí respektovat, že Rusko má své bezpečnostní zájmy a proto musí zapomenout na své členství v EU a v NATO, protože prostě musí respektovat, že mají velkého souseda, který si to nepřeje. Kdyby nám někdo řekl v 90. letech, na začátku, že nemůžeme být členy NATO a EU jen proto, že jsme v bezpečnostní sféře vlivu a zájmu Ruska, tak bychom se hodně čertili. A dělali jsme tehdy všechno pro to, aby i ty západní státy, které nás tam zpočátku s velkým entuziasmem nechtěly, na to nakonec přistoupily. A stejně dnes bychom měli dopřát ten samý luxus Ukrajině, aby o své budoucnosti mohla rozhodnout sama, včetně toho, součástí jakého uskupení by chtěla být,“ dodal Pavel.
Na pozdější tiskové konferenci v prostorách Libereckého kraje nicméně prezident zmínil řadu dalších témat, která na setkání padla. "Bavili jsme se o hlavních problémech, ale i věcech, které se v tomto kraji daří. Mezi těmi hlavními problémy bych zmínil velký pocit nespravedlnosti při rozdělování daní, při rozpočtovém určení daní (RUR), kdy například město Liberec ve srovnání s Plzní má z rozpočtového určení daní ročně o 1,4 miliardy korun méně, což je samozřejmě v rozpočtu takto velkého město citelně znát. Téma RUR se prolíná téměř všemi kraji, je to problematika, kterou není možno řešit odděleně u krajů a obcí, je potřeba ji řešit jako spojené nádoby a velice vážně se zamyslet nad tím, jak upravit parametry, jejich váhu a periodu jejich hodnocení tak, aby rozdělování těchto prostředků bylo spravedlivější, než je dnes. Protože skutečně v mnoha místech vyvolává současný stav velké hořkosti," uvedl na tiskové koferenci prezident.
Dalším tématem debaty se zastupiteli Liberce podle něj byl například fakt, že na Liberecký kraj dopadl při posledních volbách do Poslanecké sněmovny velice nepříznivě volební zákon, kdy kraj přišel o 2 poslance, což zhoršuje šance kraje na zastupování zájmů jeho občanů na celostátní úrovni.
"Hovořili jsme také o dalším palčivém problému, kterým je dopravní dostupnost, především po železnici. Ta se v podstatě nezměnila od doby, kdy byla postavena a cesta do Prahy stále trvá nepřiměřeně dlouho, což je v 21. století skutečně na pováženou. Má to za následek nejen odliv především mladých lidí z regionu, kteří jdou za lepšími podmínkami, ale ovlivňuje to i investice a zřizování nových firem, protože dopravní dostupnost má na toto velký vliv," dodal prezident.
Odpolední program zahájil prezidentský pár návštěvou Dětského centra Liberec. Pavlovi se také setkali s krajským koordinátorem Krajské platformy pro adaptaci a integraci osob s dočasnou ochranou a závěrem prvního dne oficiální návštěvy si prohlédli i Centrum vojenské kynologie v Chotyni.
Čtvrteční program pak odstartuje návštěva magistrátu Jablonce nad Nisou, následovat bude debata se studenty Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou a poté přijde na řadu setkání se starosty obcí a měst ORP Tanvald. Pár poté navštíví i firmu KV Final s.r.o. Ralsko a městský úřad Ralsko, odkud se přesune do České Lípy. Nejprve na městský úřad, odkud se vydá do Jiráskova divadla, kde dvoudenní návštěvu kraje zakončí debata s občany, která je už ale zcela vyprodaná. Lístky na ni zmizely během hodiny.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
