Památkáři se kvůli sporným položkám odvolali proti vydání mobiliáře Hrubého Rohozce

Odvolání památkářů nebude mít podle Heyduka vliv na další jednání o ponechání mobiliáře na zámku formou dlouhodobé zápůjčky, pokud ho Kammerlanderová skutečně získá. "Řekl jsem jim (zástupcům NPÚ), že je ujišťuju, že pokud podají odvolání, že to nebudu považovat za známku vykopání válečné sekyry," dodal Heyduk.

Památkáři původně avizovali, že se proti rozsudku odvolávat nebudou, názor změnili právě kvůli sporným položkám. "Nerozporujeme nároky paní doktorky Kammerlanderové, to jsme již opakovaně avizovali," uvedla Bidlasová. Jde však podle ní o to, že památkáři spravují státní majetek a nemohou vydat věci, kde existují pochybnosti o tom, zda rodině Des Four Walderode patřily. "To je hlavní podstatou našeho odvolání," dodala Bidlasová.

Semilský soud na konci února v restituční kauze rozhodl jen o vydání mobiliáře zámku, který v minulosti šlechtický rod obýval. O budově, která je národní kulturní památkou, nejednal. Podle rozhodnutí soudu by Kammerlanderové mělo připadnout zhruba 5600 položek ze současného či minulého vybavení zámku, památkáři za sporné považují několik set. "Například fotografie či zbraně," uvedla regionální mluvčí památkářů. Třeba u zbraní je podle ní problém, že jsou nyní na zámku a hradě Frýdlant ve zbrojnici, kam byly v minulosti převezené zbraně nejen z Hrubého Rohozce, ale i ze zámku Sychrov. A u některých se zřejmě už nedá zjistit, odkud původně jsou.

Také Heyduk připustil, že v této sbírce zbraní mohou být některé, které Walderode nevlastnil. "Je tam například sedm oštěpů. Des Four Walderode neměl nikdy nic společného s národy, které používaly oštěpy, to byli naopak Rohanové (vlastníci Sychrova). Čili připouštím, že tam můžou být věci, které skutečně na zámek Hrubý Rohozec nepatří," řekl. Problém podle něj vznikl už v 50. letech minulého století při svozu mobiliáře z různých zámků. "Udělali v tom takový svinčík, že dnes se k té pravdě těžko někdo dohrabe," dodal Heyduk.

Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Ve sporu rodu jde kromě zámku také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Šlechtickému rodu je zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku.

Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk již dříve uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl.