Milujete výlety a přírodu, ale bez davů se rádi obejdete? Pak je projekt Turistika beze stop něco pro vás. Zavede vás na místa, která nepraskají ve švech, a dá vám prozkoumat skryté krásy naší republiky. Ohleduplně, zábavně a s láskou k přírodě. Na projektu, za kterým stojí jedna z největších energetických společností na světě E.ON, se podílí také Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism a Klub českých turistů. Právě jejich značkaři vybrali desítky tras plných přírodních, architektonických nebo kulturních zajímavostí.
Hlavním cílem projektu Turistika beze stop, který E.ON spustil v roce 2024 a neustále ho rozvíjí, je naučit lidi chodit do přírody ohleduplně a zároveň ulevit extrémně přetíženým místům v Česku. Například lanovkou na Petřín, která je nejnavštěvovanější památkou v Česku, jelo v roce 2022 milion a 700 tisíc lidí a do Krkonoš jich vyrazilo 12 milionů. Mnoho lidí ale netouží sdílet výlet s desítkami či stovkami dalších lidí, a navíc mají zájem cestovat ohleduplně k přírodě. Právě pro ně je tenhle projekt jako šitý na míru.
Netradiční trasy vybírali odborníci z Klubu českých turistů
Projekt Turistika beze stop nabízí turistům 23 netradičních tras po celé České republice. Trasy jsou záměrně vedeny krásnými, ale opomíjenými lokalitami. Vytipovali je přitom odborníci na slovo vzatí – značkaři Klubu českých turistů.
„V rámci spolupráce na projektu využil Klub českých turistů jedinečných znalostí svých značkařů – více než dvou tisíc dobrovolníků, kteří pečují o síť pěších značených tras v celkové délce 44 tisíc kilometrů. Díky jejich pomoci jsme snadno vybrali trasy, na kterých se turisté mohou setkat s přírodními zajímavostmi, jako jsou jedinečné skalní útvary, výhledy do krajiny, památné stromy či vodní živly, a které je také dovedou k zajímavým architektonickým, technickým nebo kulturním památkám a objektům,“ říká za Klub českých turistů generální sekretář Michaela Novotná.
Trasy jsou navržené tak, aby byly vhodné pro rodiny s dětmi a často i pro kočárky. Některé jsou dokonce bezbariérové a vhodné i pro vozíčkáře. Zahrnují zajímavé lokální zastávky – např. ekofarmy, rodinná bistra, přírodní zajímavosti nebo udržitelná místa, jako jsou energeticky soběstačné domy. Trasy vás zavedou například přes českolipské Peklo, okolí Konstantinových Lázní, putovat můžete Jesenickem ke Krtským skalám nebo méně známými místy na jižní Moravě a Vysočině.
Desatero ohleduplného turisty
„Projekt Turistika beze stop vnímáme jako zajímavou iniciativu, která propojuje podporu udržitelného turismu s objevováním méně známých míst napříč Českem. CzechTourism se zapojil zejména do tvorby Desatera udržitelného turisty, které návštěvníky vede k šetrnějšímu a ohleduplnému cestování – ať už jde o respekt k přírodě, místním komunitám nebo podporu lokálních služeb. Ve spolupráci s destinačními organizacemi v regionech jsme zároveň pomáhali vytipovat trasy a místa, která nabízejí autentické zážitky mimo nejvytíženější turistické lokality,“ uvádí projektová manažerka dalšího partnera projektu, České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, Tereza Kadlecová.
Za desaterem ohleduplného turisty, které je jakýmsi manifestem udržitelného turismu, stojí více než desítka odborníků a zajímavých osobností. Jde o jakýsi návod pro všechny, kdo se chtějí k přírodě, lidem i k historickým památkám chovat s ještě větším respektem a láskou. Jednoduchá a praktická pravidla lidem připomínají, jak se v přírodě chovat.
Deset zásad výletníka beze stop
1. Plánuju dopředu
Díky plánování si výlet užiju naplno a vyhnu se nepříjemným překvapením.
Výlet bez plánu může znamenat fronty, zbytečné výdaje i zklamání. Českou republiku přitom křižuje 44 tisíc kilometrů značených tras. Když si dopředu zjistím, co stojí za to vidět, objevím i skrytá místa bez davů. Pokud potřebuju speciální vybavení, místo nákupu si ho půjčím. Ušetřím tak peníze i místo v autě. Správné plánování mi pomůže užít si výlet naplno a bez starostí.
2. Cestuju odpovědně
Vybírám si dopravu, která je šetrná k přírodě i k mé peněžence.
Při plánování cesty volím dopravu, která mi ušetří stres a zbytečně nezatěžuje přírodu. Vlak nebo autobus uleví od parkování i kolon a pomáhají udržet spojení v méně dostupných místech. Vlak má navíc třikrát nižší uhlíkovou stopu než auto. Když už jedu autem, hledám spolujízdu, během které můžou vzniknout i nová, nečekaná přátelství, nebo trasu s nejnižší spotřebou. Na kole volím značené stezky, pěšky a v zimě na lyžích využívám udržované trasy, které chrání přírodu i zvířata. Díky zodpovědné dopravě si užiju výlet naplno.
3. Nenechávám za sebou stopy
Když si někde postavím stan, nebo když přespím pod širákem, nocoviště po sobě pořádně uklidím.
Vím, že příroda je krásná tak, jak je. Pokud mi poskytla nocleh, odvděčím se jí tím, že po sobě dám všechno pěkně do pořádku. Taky zaženu chuť stavět po cestě věžičky z kamenů. Pod každým z nich totiž může bydlet malý živočich, kterého tak připravím o úkryt. Zkrátka, čím méně stop po sobě nechám, tím lepší to pro přírodu je.
4. Měním jen k lepšímu
V přírodě se chovám ohleduplně. Když už do nějakého místa zasáhnu, tak jedině s dobrým úmyslem.
Dělám všechno pro to, aby místo, které navštívím, zůstalo v původním nebo ještě lepším stavu. To znamená, že si svoje odpadky odnesu s sebou a třeba i posbírám odpadky nebo jiný nepořádek po neohleduplných návštěvnících. I zdánlivě neškodný ohryzek ovlivňuje přírodu – přenáší bakterie a mění ekosystém. Papírový kapesník se rozloží za týdny, plastová láhev za stovky let. Odhozené odpadky mohou být pro zvířata smrtelné.
5. Nepřeceňuju své síly
Plánuju své výpravy s rozvahou. Nepouštím se do situací, které by mohly ohrozit mě, ostatní nebo záchranáře.
Vždy zvažuju své možnosti – fyzické i technické. Nezapomínám, že i malá nerozvážnost může vést k vážným problémům. V horách sleduju předpověď počasí, beru si dostatek jídla, vody i správné vybavení včetně nabitého telefonu, offline map nebo GPS lokátoru. Pokud se chystám na delší cestu, dávám vědět blízkým, kam jdu a kdy se vrátím. Nepřeceňovat se znamená nejen chránit sebe, ale i respektovat přírodu a práci záchranářů.
6. Za zážitky chodím pěšky
Chůze je přirozený způsob, jak si užít krajinu a vychutnat každý detail. Prožívám místa naplno a objevím, co jinak uniká.
Pohybem pěšky objevuju krásy přírody zblízka. Mám čas nasát atmosféru, všimnout si detailů a poznat místní kulturu. Lokální průvodci a autentické zážitky, jako návštěva farmy či ochutnávka místních specialit, mi ukážou novou tvář mojí destinace. Chůze je také nejlepší způsob, jak si odpočinout od technologií a těžit z darů přírody na maximum. Úžasným zážitkem je pro mě třeba noc pod hvězdnou oblohou – samozřejmě na místech, kde je to povolené. Třeba v Národním parku Šumava je hned několik míst na bivakování.
7. Beru ohled na ostatní
V přírodě i ve městě se chovám tak, aby se ostatní nedostali do ohrožení a cítili se dobře. Respektuju potřeby místních lidí i zvířat.
Vím, že v přírodě nejsem sám. Proto se vždycky chovám ohleduplně k ostatním, ať už jde o bezpečnou jízdu na kole, udržování pořádku při parkování, nebo respektování ticha a klidu v přírodních oblastech. Snažím se o to, aby moje jednání neohrožovalo zvířata, ani lidi kolem mě. V zahraničí se také učím odlišným pravidlům a omezením nejen v chráněných oblastech. Základem všeho je vzájemný respekt, který nám všem umožňuje užívat si přírodu i městský život v klidu.
8. Respektuju pravidla
Dodržuju pravidla ochrany přírody a místní zákony, aby moje aktivity nezpůsobily škody na přírodních lokalitách ani na životním prostředí.
Při návštěvě přírody se řídím zákony, které v místě platí – může jít o lesní zákon nebo zákon o ochraně přírody. Dodržuju i nepsaná pravidla, jako jsou pokyny vlastníků pozemků nebo cedule a piktogramy, které mi pomáhají chovat se ohleduplně. Vím totiž, že každé pravidlo má svůj důvod – chrání mou bezpečnost, přírodu a kulturní dědictví. Při procházkách se držím vyznačených tras, aby nepřišly k úhoně vzácné ekosystémy a zachoval se blahodárný klid přírody. Rozhodně nikdy nerozdělávám oheň tam, kde je to zakázané, a když se pohybuju v chráněných oblastech, dávám si pozor, aby o mně zvířata, pokud možno, nevěděla.
9. Jsem jen hostem
Respektuju místo, kde zrovna jsem, a chovám se jako ohleduplný host. Dodržuju místní zvyklosti, tradice i pravidla.
Když cestuju, vždycky se chovám s úctou k místu a k místním. Respektuju jejich tradice, nezúčastňuju se akcí určených pouze pro ně, neparkuju před jejich domy. V přírodě sbírám jen tolik plodů a hub, kolik opravdu potřebuju, a dbám na to, aby zůstalo dost pro ostatní a pro divokou zvěř. Dodržuju pravidla stanování a celkově se chovám tak, jak se od hostů očekává – slušně a s respektem k hostiteli.
10. Vím, u koho utrácím
Snažím se podporovat místní ekonomiku tím, že utrácím za lokální produkty a služby, které mají pozitivní vliv na region.
Můj vliv na podobu světa zahrnuje i to, kde utrácím. Chci podpořit místní ekonomiku uváženými nákupy a volbou odpovědných míst k jídlu nebo ubytování. Vyhýbám se masově vyráběným suvenýrům a preferuju výrobky s místní hodnotou. Vím totiž, že moje peníze můžou přispět k ochraně prostředí a podpořit lokální komunitu.
Proč vlastně E.ON projekt pro veřejnost připravil? Je to jednoduché, přesně zapadá do dlouhodobé strategie společnosti zaměřené na udržitelnost a ekologii. Místo klasické reklamy tak investuje do osvěty a ochrany české přírody.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
