Vypořádání s Polskem? Liberecko se má zmenšit o 49 hektarů

Starostové ani Liberecký kraj s tím nesouhlasí, žádají, aby ministerstvo s Polskem dohodlo nulovou variantu nebo finanční kompenzaci. O jednání se zástupci ministerstva vnitra dnes informoval hejtman Martin Půta (STAN).

Územní nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 a vyvrcholil v roce 1958 podepsáním mezistátní smlouvy. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 369 hektarů, a po roce 1989 byl proto spor obnoven.

"Kraj i obce preferují nulovou variantu, aby se hranice nemusely posouvat. Dlouhodobě vedená jednání a také prezentace změny hranic některými polskými médii, nešťastným způsobem narušují sousedské vztahy, které máme," poznamenal Půta. K návrhu ministerstva mají starostové i kraj řadu výhrad a požadavků, pokud by k výměně skutečně došlo. "V prvé řadě by měl stát finančně kompenzovat dotčeným obcím ušlé daňové příjmy za vrácené pozemky, a to na dobu 100 let," řekl hejtman.

Starostové i vedení kraje také požadují, aby dohoda řešila nájem nebo vlastnictví pozemků, které jsou dnes zemědělsky obhospodařované a mohou se ocitnout v majetku sousedního Polska. Třetí podmínka se týká jednoho konkrétního pozemku v Bulovce, kde by jeho vrácením došlo k zásahu do intravilánu obce. "V případě toho pozemku, který má v nájmu zemědělec, žádáme o změnu rozsahu vraceného území," řekla starostka Romana Šidlová (Za obec krásnější a živější). Starostové se jednoznačně shodli, že všechny vracené pozemky musí být výhradně ve vlastnictví státu. Se svými podmínkami se obrátí přímo na ministra vnitra Milana Chovance.

Zdroj: ČTK a Liberecký kraj