Pozůstatky osídlení zřejmě z pozdní doby bronzové objevili archeologové při průzkumu zámku ve Svijanech na Liberecku. Nálezy chce vystavit v tamní archeologické expozici spolu s těmi z nedalekých Příšovic. Tam před několika lety objevili vesnici z mladší doby kamenné a nedaleko také žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové.
Archeologický průzkum ve Svijanech je součástí rekonstrukce zámku, který před dvěma lety koupil nedaleký Pivovar Svijany. Zchátralý objekt chce firma proměnit v kulturně-společenské centrum s archeologickým muzeem a galerií. Měla by tam vzniknout i pivovarská restaurace a počítá se také s ubytováním. Náklady projektu se odhadují na sto milionů korun. Stavba je rozdělena do dvou etap. První, včetně archeologické expozice by měla být otevřena už za rok. Pivovar na ni získal 30 milionů korun z norských fondů.
Archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský zkoumal nejen zámek, ale i zahradu. V zámku objevili archeologové mimo jiné i podzemní chodbu, mnohem cennější jsou ale podle Brestovanského nálezy z jižní zahrady. "Našli jsme tam v jednom místě zeď, která je 1,7 metru silná, základy zámku mají přitom jen 110 centimetrů, takže jsme možná našli základy něčeho staršího," uvedl. V zahradě podle něj průzkum odhalil deset objektů, kde byly pozůstatky z 16. století, ale také zbytky keramiky z doby Jana Lucemburského (14. stol.) nebo Václava I. (13. stol.). "Mezi tím jsme našli jámu s fragmenty vázy staré 3000 let, podobné těm, které jsme objevili v Příšovicích," dodal.
Svijanský zámek vznikl z původní renesanční tvrze, kterou vystavěl stejně jako pivovar v polovině 16. století Jaroslav z Vartemberka. Zámek často měnil majitele, mezi jeho vlastníky byli i Valdštejnové a Rohanové. "Po Bílé hoře už zámek nesloužil jako sídlo šlechticů, byla to jen správní budova," řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. Objekt postupně chátral, nejvíc ale dostal zabrat za socialismu, kdy prošel velmi necitlivou přestavbou a léta sloužil jako ubytovna.
Z původního se v zámku zachovalo jen málo. K tomu nejcennějšímu patří pozdně renesanční malby na klenbě bývalé zámecké kaple. Podobnou výzdobu odhalil průzkum i pod pozdějšími výmalbami ve velké kapli, která vznikla z rytířského sálu. I kaple budou součástí historické expozice. Část zámku by ale podle Havlíka měla být věnována novodobější historii a také pivovaru. V přilehlé budově bývalé školy vznikne návštěvnické centrum. Obnova čeká i zámeckou zahradu, kde bude dětský koutek i místo k relaxaci a odpočinku.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
