Socha klečící lidské postavy, jež je spojená s židlí, je ode dneška před libereckou radnici. Nároží je pro sochy vyhrazená od roku 2005, umělecké dílo se tam vrátilo po tři čtvrtě roce. Socha (A)symbiont od absolventky Akademie výtvarných umění v Praze Barbory Krninské tam zůstane celý rok.
"Socha vznikla v roce 2013 a až doposud stála na golfovém hřišti na Slapech,“ řekla Jitka Mrázková z obecně prospěšné společnosti Spacium, které se o instalaci díla zasloužilo.
Autorka název pro své dílo odvodila od slova symbiont, které znamená organismus žijící v rovnováze s jiným organismem, přičemž úvodní "A" tento význam mírně narušuje.
Podle Krninské na první pohled není zřejmé, zda jde o transformaci člověka do židle či naopak. "Je ale patrné, že lidská postava je v jakési podřízené úloze vůči židli. A navíc klečí na kolenou, zatímco židle je ve své přirozené poloze a prázdná, jako by čekala, kdo na ni usedne," uvedla Krninská. "Židli beru jako praktickou a v podstatě po staletí neměnnou věc, kterou v životě nezbytně potřebujeme,“ dodala. Podle ní je na každém, jak si vztah člověka s židlí představovaný sochou vyloží. "Já tam vidím jednoznačnou spojitost s dnešní sedavou a uspěchanou dobou a také symboliku v tom, jak jsou lidé na své pracovní či domácí židli někdy až přehnaně závislí," uvedl primátor Libor Batthyány.
Dílo je ze sklocementu, a mělo by tak být odolnější než jeho předchůdce - socha černošské tanečnice a bojovnice za lidská práva Josephine Bakerové. Křehká socha z gramodesek, tmelu a polystyrenu před radnicí vydržela jen dva dny. Pak ji neúmyslně poškodil jeden muž, který se chtěl u díla připomínajícího ženu oděnou do levhartí kůže vyfotit. Ztratil ale rovnováhu a sochu vyvrátil z podstavce. Spacium ji poté umístilo na bezpečnější místo do vstupní haly Základní umělecké školy. Ani tam už ale není, socha se prodala v aukci.
Bezmála třímetrová socha je osmým uměleckým dílem na nároží. První byla Židle sochařky Magdaleny Jetelové. Poté ji vystřídali dřevění ptáci, které dnes lidé najdou u vchodu do liberecké zoo. Na rohu náměstí seděl i zbloudilý Marťan Jaroslava Róny, který je na vrcholu Ještědu, nebo skleněná krychle s proschlými smrkovými větvemi od Milana Housera. Byla tam i šest metrů vysoká Klíčová socha umělce Jiřího Davida, který ji vytvořil z 85.000 klíčů k 20. výročí listopadového převratu v roce 1989. Nejdéle na nároží vydrželo sousoší tří koček od liberecké výtvarnice Martiny Klouzové - Niubo, asi tři roky.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
