Petici na záchranu alejí na Frýdlantsku už podepsalo 950 lidí. Na jednání Zastupitelstva Libereckého kraje o tom za odpůrce kácení informoval Zbyněk Vlk z občanského sdružení Lunaria. Autoři petice chtějí zabránit plánovanému vykácení 936 stromů v souvislosti s rekonstrukcí komunikací druhých a třetích tříd, kterou připravuje kraj.
V iniciativě se spojili zástupci místních obyvatel i některých spolků. Na jednání zastupitelstva žádali kompromis, který umožní opravit silnice, ale zachrání co nejvíce stromů.
Liberecký kraj chystá v rámci česko-polského projektu "Od zámku Frýdlant k zámku Czocha" za 270 milionů korun opravu téměř 24 kilometrů silnic. Zmizet mají náletové dřeviny kolem některých silnic, ale také stoletá kočárová alej z Raspenavy na Krásný Les. Na nedávném jednání s kritiky kácení vedení kraje slíbilo, že pokácené stromy v co největší míře nahradí. "Když se na některé vícevěké aleje podíváme, tak vidíme, že dožívají. Naše zkušenost je taková, že je lepší vysázet novou stejnověkou alej než dosazovat mezi stoleté stromy mladé stromky," řekl ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Jan Růžička.
Podle hejtmana Martina Půty (STAN) je připravovaná rekonstrukce silnic vlajkovým česko-polským projektem, který má šanci získat až 85 procent potřebných peněz z fondů EU. "Možnost opravit 24 kilometrů silnic z tohoto zdroje je mimořádná a opakovat se nebude," zdůraznil hejtman. Rekonstrukce by se díky evropským penězům mělo dočkat pět úseků silnic z Frýdlantu k hranici s Polskem, z Dolní Řasnice a z Nového Města pod Smrkem k hranici. A také silnice z Raspenavy do Krásného Lesa a z Nového Města do Horní Řasnice. Zastupitelé dnes schválili spolufinancování projektu, kraj přijde na 27 milionů korun.
Podle projektanta Jiřího Ehrenbergera se snažili už při přípravě projektu kácení omezit, u některých úseků to ale nejde ani kvůli špatnému stavu stromů. Takové jsou třeba ve stromořadí mezi Raspenavou a Krásným Lesem, jedné z nejznámějších silničních alejí na Frýdlantsku. "Alej je ve velmi špatném stavu. Je dlouhodobě neudržovaná, nebezpečná, padají z ní větve," řekl Ehrenberger. Stromy omezuje asfalt, který končí až těsně u kmenů, poškozují je projíždějící auta a vadí jim i solení silnic v zimě.
"Už nyní je z původní aleje asi třetina stromů pryč," řekl starosta Raspenavy Pavel Lžičař. Podle něj je navíc průjezd úzkou silnicí třetí třídy rizikový, nevyhnou se tam ani dvě osobní auta. Právě v této aleji se už v minulosti stalo několik smrtelných nehod. Poslední se udála 15. září, kdy tam po nárazu do stromu zahynul dvaapadesátiletý řidič.
Ke kritikům projektu se připojila i ekologická organizace Arnika. "Ve vyspělejších částech Evropy už pochopili, že aleje podél silnic nižších tříd nejsou hrozbou, ale naopak příležitostí pro rozvoj celého regionu. Například Německo nabízí turistům různé prázdninové cesty, jejichž účelem je zážitek z cestování a navštívení místních pozoruhodností. Pro rozvoj Frýdlantska, jeho obyvatele, návštěvníky i přírodu by bylo rozumnější, aby plánovači projekt znovu zhodnotili a místo sice jednoduchého, ale nepříliš rozumného plošného kácení, přišli s návrhem, jak aleje zachovat," řekla vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.
Podle Arniky patří Liberecký kraj k těm, které se chovají k silničním alejím drasticky. Z dat poskytnutých silničáři vyplývá, že v období 2003 až 2013 padlo podél silnic druhých a třetích tříd v Libereckém kraji 2296 stromů, vysázeno však bylo jen 170. Stejné statistiky však ukazují, že se v Libereckém kraji kácí v rámci Česka nejméně. V celé zemi bylo v daném období vykáceno kolem cest více než 166.000 stromů a jen něco přes 98.000 bylo vysazeno. Nejvíc sázeli nové stromy ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji, kde se stromy víc sázely, než kácely.
S využitím ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
