Chrastava se chystá odmítnout odevzdání pozemků Polsku. Tohle nesmíme dopustit, říká starosta

České vlády se snaží územní dluh vyřešit přes 20 let. Ministerstvo mělo vytipované pozemky už dříve, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové.

V minulosti Polsko odmítlo českou nabídku na finanční vyrovnání. "Jediné řešení, které je polská strana ochotna akceptovat, je územní vyrovnání," uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Je to pár dní, co se objevila informace, že jeden z vyhlédnutých pozemků je les u Chrastavy o rozloze 52 hektarů. Vedení obce pozemky vydat nechce. O vydání pozemku budou v pondělí 14. prosince hlasovat zastupitelé.

„Za sebe říkám, ne, to nesmíme dopustit. A věřím, že tak mohu tvrdit i do jednoho za všechny zastupitele našeho města i za drtivou většinu občanů našeho města. Pan hejtman mi již slíbil v telefonickém rozhovoru jednoznačnou podporu ze strany Libereckého kraje,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).

Chrastava by měla podle dopisu, který starosta začátkem prosince obdržel, Polsku odevzdat dvaapadesátihektarový les v Horním Vítkově. „Dle textu dopisu je zřejmé, že pokud se nenajde dost zásadních překážek, jako je třeba prameniště vodních toků, stavby či ložiska nerostného bohatství, osud lesa je zpečetěn a kus Chrastavy již nebude součástí nejen Chrastavy, ale ani České republiky a stane se součástí Polska,“ dodal starosta. Území je přitom podle něho součástí českých zemí zhruba tisíc let. Pokud by o něj Chrastava měla přijít, zvažuje vedení města v krajním případě také žalobu.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva města zašleme nejen na Ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a panu hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí. Kdyby ne, byli bychom patrně nuceni, vzhledem k jednoznačném znění mezinárodních smluv, podat trestní oznámení na jednající zástupce státu za rozvracení republiky paralelně i žalobu k soudu,“ uzavřel Canov.

Chrastava není zdaleka jedinou obcí, která by měla ukrojit část svého území Polsku. O ještě více pozemků by mělo přijít Frýdlantsko, kde se má vracení pozemků dotknout Kunratic, Horní Řasnice, Heřmanic i Bulovky.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. "Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií," doplnila Malá.

Problém s územním dluhem vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.