Dnešní středa je odlišná tím, že je označena jako Popeleční. Ta je vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Pojďme si přiblížit zajímavosti a historické souvislosti spojené s tímto, minimálně pro křesťany, významným dnem.
Popeleční středa dle křesťanství první den postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Protože jsou Velikonoce svátkem pohyblivým, i datum Popeleční středy je každý rok jiné.
Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Přijetí popele je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se svého hříchu. Popel, symbol smrti, se v našich zeměpisných šířkách získává ze spálených rozvitých pupenů jívy, tzv. kočiček, posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.
Popeleční středa je dnem přísného půstu, nesmí se maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení. Z historie platí, že v tomto období už lidé dojedli maso ze zabijaček a ještě nepřišel čas mláďat koz, či beránků. Proto jedli většinou kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, maximálně měli ryby, čili jídla postní. Organismus se pročistil a dost si oddechl před blížícím se jarem, kdy se příroda probouzí do svého nového, vitálního cyklu.
Ve světské rovině na Popeleční středu vesnicích mládenci obřadně „pohřbívali“ basu, symbol masopustu a vesnických tancovaček. Protože tento všechny ženy všechny ženy měly svátek, je nazýván také Škaredou středou. V tento den se také nepralo prádlo, protože by to ničemu nepomohlo a zůstalo by celý rok špinavé.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
